Od roku 2012 je v České republice kromě trestní odpovědnosti fyzických osob uplatňována také trestní odpovědnost osob právnických. K této změně došlo přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoTOPO"). S účinností od 1. 12. 2016 však dochází v ZoTOPO k zásadním změnám, kterým se budeme věnovat v tomto článku.
TRESTNÍ ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÝCH OSOB
Úvodem považujeme za vhodné problematiku trestní odpovědnosti právnických osob stručně připomenout v její dosavadní úpravě. Jelikož právnické osoby nejsou na rozdíl od člověka živými subjekty, a nemohou samy ze své vůle něco činit, musel být při jejich postihu za trestné činy vytvořen jiný způsob vyvozování trestní odpovědnosti. ZoTOPO vychází z odpovědnosti právnické osoby za takové trestné činy, které byly spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti:
- orgány nebo členy orgánů právnické osoby,
- osobami fakticky vykonávajícími řídící nebo kontrolní činnost v právnické osobě,
- osobami vykonávajícími rozhodující vliv na řízení právnické osoby (pokud jejich jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby), nebo
- zaměstnanci při plnění pracovních úkolů.
Kromě okruhu stanovených osob musí být k naplnění trestní odpovědnosti právnické osoby splněna ještě podmínka přičitatelnosti jednání těchto osob právnické osobě. S výjimkou zaměstnanců je právnické osobě jednání ostatních výše uvedených osob přičitatelné vždy. Aby bylo právnické osobě přičitatelné i jednání zaměstnance, musí zaměstnanec jednat na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo výše uvedených osob sub. a) - c), anebo proto, že orgány právnické osoby nebo výše uvedené osoby sub. a) - c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.
I sankce odpovídají povaze právnických osob (např. trest zrušení právnické osoby nebo zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži). Uplatnění trestní odpovědnosti právnické osoby také nebrání, pokud nebude zjištěna konkrétní fyzická osoba, která jménem právnické osoby protiprávně jednala.
Ačkoli novela ZoTOPO není rozsáhlá, podstatně mění přístup k trestní odpovědnosti právnických osob. Zatímco dosud platilo, že právnická osoba se může dopustit pouze těch trestných činů, které jsou výslovně uvedeny v § 7 zákona č. 418/2011 Sb. (jednalo se o taxativní výčet), novela tento přístup zcela mění. Nově bude výčet v úvahu připadajících trestných činů, kterých se může právnická osoba dopustit, formulován opačně, tedy že právnická osoba je trestně odpovědná za všechny trestné činy podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a v ZoTOPO budou uvedeny pouze takové trestné činy, které u právnické osoby nepřipadají v úvahu (např. zabití, nebezpečné pronásledování, opilství atd.). Novelou se tak rozšiřuje výčet trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit, a to nad rozsah, k jehož postihu zavazují Českou republiku mezinárodní smlouvy nebo předpisy Evropské unie (což byl původní účel přijetí ZoTOPO). Z původních 83 trestných činů jich tak bude nově připadat v úvahu přibližně 200.
Novela dále dopadá i na institut účinné lítosti, a to tím, že rozšiřuje okruh trestných činů, u kterých se účinná lítost právnické osoby neuplatní. Dosud se jednalo o trestné činy přijetí úplatku, podplacení a nepřímého úplatkářství, nově jsou z aplikace účinné lítosti vyloučeny i další korupční trestné činy (např. pletichy v insolvenčním řízení nebo zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě). Podmínky pro zánik trestní odpovědnosti v důsledku účinné lítosti právnické osoby jinak zůstávají stejné jako dosud (dobrovolné upuštění od dalšího protiprávního jednání a 1) odstranění nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, anebo zamezení nebo napravení škodlivého následku, nebo 2) oznámení o trestném činu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno).
ZMĚNY V PŘIČITATELNOSTI JEDNÁNÍ A ZPROŠTĚNÍ TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI
Jak jsme uvedli výše, za stávajícího stavu je právnické osobě přičitatelné jednání všech výše uvedených osob a orgánů (s výjimkou u zaměstnanců, které se budeme věnovat dále) bez dalšího. K tomu se ve veřejné diskuzi pravidelně objevují hlasy, které tento stav kritizují. Bez ohledu na přijatá opatření nebo vnitřní systémy kontroly totiž právnická osoba nemá v takových případech možnost se z jednání své osoby nebo svého orgánu vyvinit. Přitom je zjevné, že veškeré jednání těchto osob nebo orgánů právnická osoba kontrolovat nemůže. Pokud např. jednatel společnosti s ručením omezeným bude chtít společnosti uškodit a uvede při jednání o úvěru nepravdivé nebo zkreslené informace (a dopustí se tedy trestného činu úvěrového podvodu), půjde o situaci, kterou společníci budou moci v praxi jen těžko ovlivnit. Přesto bude jednání jednatele přičitatelné společnosti a společnost bude trestně odpovědná za úvěrový podvod.
Těchto nedostatků si byl zřejmě vědom i zákonodárce, který do novely včlenil hned dvě změny v tomto směru. Na první pohled drobnější změnou je zúžení rozsahu protiprávních jednání, za které právnická osoba odpovídá. Nově je trestným činem spáchaným právnickou osobou protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti (došlo k vypuštění možnosti spáchat trestný čin jménem právnické osoby, nově tedy musí být…
