dnes je 26.3.2019
Input:

Změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2019

7.1.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.01.02.04
Změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2019

Ing. Antonín Daněk

S účinností od 1. ledna 2019 dochází ke změnám, které mají přímý vliv na placení pojistného jednotlivými skupinami plátců, jimiž jsou ve zdravotním pojištění zaměstnavatelé, samoplátci (tj. osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů) a stát, platící pojistné za tzv. „státní pojištěnce”.

PRŮMĚRNÁ MZDA A NOVÁ „ROZHODNÁ ČÁSTKA” 3 000 KČ

V přímé souvislosti s placením pojistného zaměstnavateli (i osobami samostatně výdělečně činnými) hraje ve zdravotním pojištění důležitou roli institut průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017 činí 30 156 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0843. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru průměrnou mzdu pro rok 2019 ve výši 32 699 Kč.

Protože průměrná mzda převyšuje od 1. ledna 2019 částku 30 000 Kč, znamená tato skutečnost, že se od tohoto data návazně zvyšuje rozhodná částka ze 2 500 Kč na 3 000 Kč (blíže viz ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/2018 Sb.). Částka 3 000 Kč hraje roli při odvodu pojistného na zdravotní pojištění u osob jako zaměstnanců, vyjmenovaných v  bodech 4. – 6. § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZP”), tedy u:

  • člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,

  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,

  • dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Jinak také řečeno, pokud příjem osoby jako zaměstnance dle písmen a) až c) nedosáhne od 1. 1. 2019 částky 3 000 Kč, neplatí zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu žádné pojistné a ani neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti. Tato osoba však nemá tímto zaměstnáním řešený svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, což si musí zajistit jiným způsobem.

Příklad č. 1

Člen družstva bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo úklidové práce za odměnu 2 800 Kč.

V měsíci prosinci výše příjmu účast na zdravotním pojištění založila, ovšem v měsíci lednu již nikoliv. Zaměstnavatel odhlásí osobu jako zaměstnance k datu 31. 12. 2018.

Příklad č. 2

Člen družstva vykonává v družstvu funkci s měsíční odměnou 2 000 Kč. Zároveň je zaměstnancem s měsíčním příjmem 24 000 Kč.

Vyměřovacím základem bude v tomto případě úhrn příjmů, tedy částka 26 000 Kč. Neplacení pojistného z částky 2 000 Kč se týká výhradně situace, kdy jsou splněny podmínky definované v ustanovení § 5 písm. a) v bodě 4. ZVZP.

Příklad č. 3

Pojištěnec je zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, u každého pracuje na dohodu o pracovní činnosti s příjmy 2 800 Kč a 2 900 Kč.

Protože ani v jednom zaměstnání nedosáhl příjem na dohodu o pracovní činnosti 3 000 Kč, nemá osoba od ledna 2019 řešen daným stavem svůj pojistný vztah a musí postupovat ve smyslu dále uvedeného. Tyto hodnoty nelze sečíst, jelikož nejsou zúčtovány u jednoho zaměstnavatele. Ovšem v roce 2018 pověřený zaměstnavatel prováděl dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 4

Zaměstnanec pracuje od ledna do června 2019 na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 1 800 Kč. Do měsíce července je na základě již skončené dohody zúčtována odměna 1 000 Kč.

V případě příjmů zúčtovaných po skončení některé z dohod platí při řešení této situace, že příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila. Když sečteme příjem v měsíci červnu ve výši 1 800 Kč s odměnou po skončení dohody 1 000 Kč, nebude v úhrnu dosaženo potřebné částky 3 000 Kč, a tudíž se problematika placení pojistného řešit nebude.

Kdyby však činila odměna zúčtovaná do července 1 200 Kč, pak by se situace zásadním způsobem změnila. Dodatečně zúčtovaná odměna by v součtu s příjmem v kalendářním měsíci, ve kterém dohoda skončila, činila 3 000 Kč s těmito povinostmi zaměstnavatele:

  • v posledním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P” k datu 1. 6. 2019 a „O” k datu 30. 6. 2019 (pokud dohoda neskončila v červnu dříve),

  • podat za měsíc červen 2019 opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však bude pouze navýšen počet zaměstnanců (o jednoho),

  • za měsíc červenec 2019 odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 3 000 Kč ve výši 405 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby nejpozději do 20. 8. 2019, a to již připsáním platby na účet příslušné zdravotní pojišťovny.

Vzhledem k tomu, že 1. červenec 2019 je datem, ke kterému mohou pojištěnci standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňuji zaměstnavatele, aby této okolnosti vždy věnovali zvýšenou pozornost (v dané souvislosti podotýkám, že zdravotní pojišťovnu lze změnit i k 1. 1. kalendářního roku, ovšem jednou za dvanáct měsíců). Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k datu 1. července 2019 zdravotní pojišťovnu, provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve výši 405 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 7. 2019 přestoupil.

MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD A MINIMÁLNÍ VÝŠE ZÁLOHY OSVČ

Každé zvýšení tzv. průměrné mzdy má přímý vliv na minimum platné pro OSVČ. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2019 se vypočte jako 13,5 % z částky 16 349,50 Kč (z poloviny průměrné mzdy – viz výše) a zvyšuje se tak od ledna 2019 z dosavadních 2 024 Kč na 2 208 Kč, tj. o 184 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2019 ve výši 2 208 Kč (jakož i každé jiné zálohy za tento měsíc) je 8. únor 2019.

Pokud pro OSVČ platí po celý kalendářní rok výkonu samostatné výdělečné činnosti povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pak za rok 2019 činí minimální vyměřovací základ 196 194 Kč (12 x 16 349,50) a minimální pojistné 26 487 Kč (0,135 x 196 194). Výjimky, kdy pro OSVČ neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, jsou uvedeny v ustanovení § 3a odst. 3 zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění (dále jen „ZPZP”).

STANOVENÍ PRAVDĚPODOBNÉ VÝŠE POJISTNÉHO

Pokud nemá zdravotní pojišťovna relevantní informace o pohledávkách zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné (není podán Přehled), může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 ZPZP. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2019 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017. To znamená, že dle výše uvedeného se měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného vypočte jako 30 156 x 1,5 a činí u zaměstnavatele 45 234 Kč, 13,5 % pravděpodobné výše pojistného pak po zaokrouhlení 6 107 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pojistného poloviční (3 054 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY K 1. 1. 2019

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnání má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů (viz dále).

S účinností od 1. ledna 2019 se zvyšuje minimální mzda na 13 350 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé od data 1. 1. 2019 z této nové částky.

Zvýšení minimální mzdy se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:

1.provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 13 350 Kč. To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec.

Příklad č. 5

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen jediný pracovní poměr na dobu neurčitou (pracovní