dnes je 29.3.2024

Input:

Zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce

7.11.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

3.1.4.3
Zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce

JUDr. Petr Bukovjan

Ustanovení související

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění

    • § 5 písm. c) – vymezení tzv. vážných důvodů mj. pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti

    • § 14 – definice zprostředkování zaměstnání

    • § 18 – základní ustanovení

    • § 19 až 21 – práva a povinnosti fyzických osob při zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce

    • § 22 a 23 – zájemci o zaměstnání a jejich evidence

    • § 24 až 28 – uchazeči o zaměstnání a jejich zařazení do evidence na Úřadu práce

    • § 29 až 32 – ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a vyřazení z této evidence

    • § 33 – zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání

    • § 39 až 57 – podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 313 odst. 1 – povinnost zaměstnavatele vydat potvrzení o zaměstnání a náležitosti tohoto potvrzení

    • § 313 odst. 2 – povinnost zaměstnavatele vydat oddělené potvrzení o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti

    • § 342 odst. 2 – vydání potvrzení o zaměstnání při smrti zaměstnavatele coby fyzické osoby

Komentář
Komentář

Jednou ze služeb, kterou poskytují krajské pobočky Úřadu práce v oblasti zaměstnanosti, je zprostředkování zaměstnání. Ve vztahu k těmto orgánům státní správy je tím možné rozumět jednak vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, jednak poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.

Jak stanoví § 19 odst. 1 ZZ, fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce na území České republiky. Uchazečem o zaměstnání je pak fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce, v jejímž správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.

Práva uchazeče o zaměstnání

Právem uchazeče o zaměstnání je nejen právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, jehož parametry vymezuje ustanovení § 20 ZZ, ale též právo na poskytování podpory v nezaměstnanosti, pokud splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 39 a následujících téhož zákona. Výše podpory v nezaměstnanosti (a stejně tak podpory při rekvalifikaci) se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů.

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí za první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, za další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Maximální výše této podpory činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Pokud uchazeč o zaměstnání nemůže bez svého zavinění osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku, pak se mu podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.

Povinnosti zaměstnavatele

Při skončení každého pracovněprávního vztahu je dle ustanovení § 313 ZP zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (v praxi označováno též jako zápočtový list) a dále potvrzení, které bývá vydáváno odděleně a musí obsahovat údaje o výši průměrného (měsíčního čistého) výdělku zaměstnance, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (např. o právu zaměstnance na zákonné odstupné a jeho vyplacení). Toto potvrzení slouží krajské pobočce Úřadu práce při rozhodování o právu uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti a o její výši.

Důvod rozvázání pracovněprávního vztahu a podpora v nezaměstnanosti

Důležité je upozornit, že podpora v nezaměstnanosti nepřísluší uchazeči o zaměstnání, s nímž zaměstnavatel v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání rozvázal pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci („pracovní kázně”) zvlášť hrubým způsobem (výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru) nebo z důvodu porušení povinnosti dodržovat režim dočasně práce neschopného zaměstnance dle ustanovení § 301a ZP stejnou intenzitou [viz ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) a b) ZZ ]. Pokud by ale soud v případném pracovněprávním sporu podle ustanovení § 72 ZP následně rozhodl, že takové rozvázání pracovněprávního vztahu je neplatné, krajská pobočka Úřadu práce uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti dodatečně přizná a doplatí.

Vliv nikoliv na existenci, ale na výši podpory v nezaměstnanosti má též případ, kdy poslední zaměstnání před zařazením do evidence na Úřadu práce rozváže uchazeč o zaměstnání (zaměstnanec) sám bez vážného důvodu nebo dohodou se zaměstnavatelem bez vážného důvodu. V důsledku toho se mu podpora v nezaměstnanosti snižuje (k tomu dále viz Rozdíly ve srovnání s původní úpravou).

Nekolidující zaměstnání

Není vyloučeno, aby jedna a tatáž osoba byla současně uchazečem o zaměstnání na Úřadu práce a zaměstnancem v pracovněprávním vztahu. Jak vyplývá z ustanovení § 25 odst. 3 ZZ, za určitých podmínek není výkon výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání na základě pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr překážkou přijetí do evidence na Úřadu práce nebo jejího pokračování. Tou základní podmínkou je, že hrubý měsíční výdělek (resp. měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší) zaměstnance a uchazeče o zaměstnání v jedné osobě nepřesáhne polovinu minimální mzdy. V případě výkonu více činností se pro účely splnění uvedené podmínky měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Uchazeč o zaměstnání má v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči Úřadu práce. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku je povinen oznámit tomuto úřadu výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k ní. Může tak učinit písemně, elektronicky nebo osobně. Ve lhůtě stanovené Úřadem práce pak musí dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. Pokud bez vážných důvodů tuto povinnost uchazeč o zaměstnání nesplní, bude Úřadem práce z evidence vyřazen. Do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce může být pak na základě nové písemné žádosti znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z této evidence.

Žádnou podobnou povinnost nemá vůči Úřadu práce zaměstnavatel.

Pokud uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání, nepřísluší mu po tuto dobu současně podpora v nezaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti totiž ve svém § 44 odst. 3 stanoví, že po dobu trvání takového pracovněprávního vztahu nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se ale nezapočítává do podpůrčí doby, její běh se v podstatě přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Výhodné je nekolidující zaměstnání zejména pro ty uchazeče o zaměstnání, kterým buď nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim již uplynula podpůrčí doba pro její poskytování. Pokud by tomu tak nebylo, může se uchazeči o zaměstnání stát, že si na základě nekolidujícího zaměstnání vydělá méně, než kolik činí podpora v nezaměstnanosti

Nahrávám...
Nahrávám...