č. 2036/2010 Sb. NSS; Právo Evropské unie: nepřímý účinek směrnice; Daň z přidané hodnoty: přechod staveb a pozemků v dražbě
č. 2036/2010 Sb. NSS
Právo Evropské unie: nepřímý účinek směrnice
Daň z přidané hodnoty: přechod staveb a pozemků v dražbě
k § 51 písm. e) a § 56 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
k čl. 13 šesté směrnice Rady 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (v textu též „šestá směrnice“)*)
I. Umožňují-li interpretační techniky vyložit určité ustanovení vnitrostátního předpisu několika způsoby, má správní orgán, jakož i soud povinnost použít ten výklad, který je nejbližší smyslu a cíli odpovídajícího komunitárního ustanovení.
II. Povinnost vykládat národní právo v souladu se směrnicí je podmíněna a priori tím, že existuje vnitrostátní předpis, který je nejednoznačný, umožňuje několik výkladů, přitom alespoň jeden z možných výkladů práva je v souladu se směrnicí. Nepřímý účinek komunitárního práva nemůže být contra legem, může však jít i v neprospěch plátce daně.
III. Převodem staveb a pozemků ve smyslu § 51 písm. e), resp. § 56 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je třeba rozumět ve smyslu šesté směrnice Rady 77/388/EHS i přechod staveb a pozemků v dražbě.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2, 2010, čj. 5 Afs 68/2009-113)
Prejudikatura: č. 954/2006 Sb. NSS, č. 1542/2008 Sb. NSS a č. 1906/2009 Sb. NSS; rozsudky Soudního dvora ze dne 10. 4. 1984, Von Colson a Kamann (C-14/83, Recueil, s. 1891), ze dne 8. 10. 1987, Kolpinghuis Nijmegen (C-80/86, Recueil, s. 3969)**) ze dne 13. 11. 1990, Marleasing (C-106/89, Recueil, s. 1-4135)***), ze dne 16. 12. 1993, Wagner Miret (C-334/92, Recueil, s. 1-6911), ze dne 25. 2. 1999, Card Protection Plan (C-349/96, Recueil, s. 1-973), ze dne 11. 1. 2001, Komise proti Francii (C-76/99, Recueil, s. 1-249), ze dne 10. 9. 2002, Kügler (C-141/00, Recueil, s. 1-6833), ze dne 20.11. 2003, Unterpertinger (C-212/01, Recueil, s. 1-13859) a ze dne 6. 11. 2003, Dornier (C-45/01, Recueil, s. 1-12911).
Věc: Akciová společnost RAMET C.H.M. proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobce.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 7. 2007 bylo zamítnuto odvolání žalobce ve věci nevrácení uplatněného nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období prosinec 2004 podaném dne 18. 1. 2006.
Žalobce napadl toto rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Brně, který ji rozhodnutím ze dne 3. 3. 2009 zamítl.
Proti rozsudku krajského soudu brojil žalobce (stěžovatel) kasační stížností, v níž tvrdil, že se žalovaný a poté i krajský soud dopustili nesprávného výkladu hmotného a procesního práva. Zopakoval žalobní námitky, v nichž poukázal na vady daňového řízení. Podle jeho názoru byla porušena zásada dvojinstančnosti a bylo chybně vedeno dokazování, neboť nemohl účelně a právně relevantně doplňovat odvolání, vznášet argumenty a navrhovat důkazní prostředky. Správní orgány tak nepřípustně omezily jeho právo na účast v daňovém řízení.
Stěžovatel především krajskému soudu vytýkal, že se nevyjádřil k námitce změny právního názoru…
