č. 4116/2021 Sb. NSS; Služební poměr: zánik služebního poměru ze zákona pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin; upuštění od potrestání
č. 4116/2021 Sb. NSS
Služební poměr: zánik služebního poměru ze zákona pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin; upuštění od potrestání
k § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (v textu jen „služební zákon“)
k § 46 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění zákona č. 193/2012 Sb.
Služební poměr státního zaměstnance zanikne ze zákona pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin [§ 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě] i v případě, že soud ve výroku o trestu odsuzujícího rozsudku upustil od potrestání podle § 46 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2020, čj. 8 Ads 222/2020-46)
Prejudikatura: č. 3496/2016 Sb. NSS; č. 24/2011 Sb. NS, č. 37/2007 Sb. NS.
Věc: P. Š. proti státnímu tajemníkovi v Ministerstvu zahraničních věcí, o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalobce byl státním zaměstnancem ve smyslu služebního zákona, zařazeným v Ministerstvu zahraničních věcí. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 2 T 95/2018 2019 byl žalobce uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku, který spáchal řízením motorového vozidla po požití alkoholických nápojů dne 21. 8. 2018. Stejným rozsudkem obvodní soud rozhodl o upuštění od potrestání podle § 46 odst. 1 trestního zákoníku. Rozsudek nabyl právní moci 31. 1. 2019.
Žalovaný následně oznámil žalobci oznámením ze dne 1. 2. 2019, že jeho služební poměr skončil ze zákona podle § 74 odst. 1 písm. a) služebního zákona ke dni právní moci výše uvedeného rozsudku obvodního soudu (k 31. 1. 2019), protože podle tohoto ustanovení zaniká služební poměr dnem právní moci rozsudku, kterým byl „státní zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin [...]“.
Žalobce posléze podal žalobu k Městskému soudu v Praze proti nezákonnému zásahu žalovaného podle § 82 a násl. s. ř. s. Nezákonný zásah žalobce spatřoval ve skutečnosti, že mu žalovaný v návaznosti na oznámení o skončení služebního poměru ze zákona z 1. 2. 2019 brání ve výkonu státní služby, přestože služební poměr neskončil. Domáhal se, aby městský soud určil, že tento zásah je nezákonný, a zakázal žalovanému pokračovat v tomto zásahu.
Městský soud se s žalobou ztotožnil a rozhodl, že zásah žalovaného vůči žalobci provedený oznámením z 1. 2. 2019 o skončení služebního poměru ze zákona dnem 31. 1. 2019 byl nezákonný (výrok I.), žalovanému zakázal pokračovat v porušování žalobcova práva „v bránění výkonu služebního poměru“ a přikázal mu obnovit stav před zásahem uvedeným ve výroku I. (výrok II.). Považoval za zásadní, že jedním trestním rozsudkem byl žalobce uznán vinným a zároveň bylo upuštěno od potrestání. Na žalobce se tedy hledí, jako kdyby nebyl odsouzen, již od právní moci tohoto rozsudku, protože s ní nastoupila fikce neodsouzení podle § 46 odst. 4 trestního zákoníku. Tento jazykový výklad považoval městský soud za naprosto jasný, a proto na něm nemohou nic měnit systematické argumenty, jako je žalovaným popisovaná rozdílná textace §…
