Okamžité zrušení pracovního poměru

......................... (uvést jméno a příjmení, adresu zaměstnance)

Podle pracovní smlouvy uzavřené dne ................ pracujete u .................... (označení zaměstnavatele) v pracovním poměru jako .................... v ................ (uvést organizační složku, jinou část zaměstnavatele, kde je zaměstnanec zařazen). Tento pracovní poměr s Vámi rozvazujeme okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro porušení povinnosti, která pro Vás vyplývá z právních předpisů vztahujících se k Vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, kterého jste se dopustil(a) dne ................. tím, že jste ...................................................................... (uvést jednání zaměstnance, ve kterém zaměstnavatel spatřuje porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem).

Uvedeným jednáním jste se dopustil(a) porušení povinnosti, která pro Vás vyplývá z právních předpisů vztahujících se k Vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, které vzhledem ke všem okolnostem případu odůvodňuje okamžité zrušení pracovního poměru.

Rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením bylo projednáno s odborovou organizací dne ................

Pracovní poměr končí doručením tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru.

V ..................... dne ...................

.........................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 1a ZP

• § 4 ZP

• § 55 ZP

• § 58 ZP

• § 60 ZP

• § 61 ZP

• § 286 odst. 6 ZP

• § 334 až § 336 ZP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

• § 551 až § 554 NOZ

• § 582 NOZ

Komentář:

Okamžité zrušení pracovního poměru je jednostranné právní jednání, kterým může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel, má-li k tomu zákonem stanovený důvod. Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo jestliže byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců, anebo porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží a musí být skutkově vymezen důvod okamžitého zrušení tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným (tj. v případě, že důvodem je pravomocné odsouzení zaměstnance pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody by mělo být postačující uvést odkaz na příslušný rozsudek soudu a v něm stanovenou kvalifikaci trestného činu a dobu trestu odnětí svobody), a musí být ve stanovené lhůtě doručeno druhé smluvní straně; důvod uvedený ve zrušovacím projevu nesmí být dodatečně měněný. Důvod, pro který je pracovní poměr okamžitě zrušen, musí existovat v době, kdy je toto právní jednání činěno.

I po 1. 1. 2014 se podle novelizovaného § 60 poslední věta ZP pro okamžité zrušení pracovního poměru vyžaduje písemná forma. Jinak jsou ale řešeny právní důsledky, pokud písemná forma nebude dodržena. Při nedodržení písemné formy se k tomuto právnímu jednání nepřihlíží. NOZ výslovně upravuje některá jednání jako zdánlivá. Podle § 554 NOZ se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží. Jedná se o jednání, které nemá žádné právní důsledky, z právního pohledu neexistuje, jedná se o jednání, které je nicotné neboli nulitní. V § 551 až § 553 NOZ je upraveno obecně, které jednání je považováno za zdánlivé. Na dalších místech v textu NOZ i novelizovaném zákoníku práce se zdánlivé jednání vyjadřuje tak, že se "k němu nepřihlíží“. Mezi tato zdánlivá právní jednání podle novelizovaného zákoníku práce od 1. 1. 2014 patří i právní jednání, kterými se končí pracovní poměr. Není-li okamžité zrušení pracovního poměru učiněno písemně, nepřihlíží se k ní.

Kromě nedostatku písemné formy se bude jednat o zdánlivé jednání také v případě, že ze skutkového vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru nebude možné pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Povinnost skutkově vymezit důvod okamžitého zrušení tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem, ukládá § 60 ZP. Podle § 553 odst. 1 NOZ o právní jednání nejde i v případě, nelze-li jeho obsah pro neurčitost a nesrozumitelnost zjistit ani výkladem. Ustanovení § 553 odst. 2 NOZ připouští, aby byl projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, v tom případě se k jeho vadě spočívající v neurčitosti nebo v nesrozumitelnosti nepřihlíží a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. Tento postup však lze použít pouze při dvoustranných právních jednáních, nikoliv u jednostranných, mezi které patří i okamžité zrušení. Zaměstnavatel proto musí od 1. 1. 2014 věnovat skutkovému vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru ještě větší pozornost než doposud, a to proto, že bude-li obsah právního jednání předmětem soudního sporu a nebude-li možné zjistit jeho obsah ani výkladem, protože bude neurčitý nebo nesrozumitelný, o právní jednání nepůjde a nebude se k němu přihlížet. Tento závěr má i důsledky pro případ podávaných žalob podle § 72 ZP, a to proto, že zaměstnanec (stejné se vztahuje i na zaměstnavatele pro případ, že pracovní poměr okamžitě ruší zaměstnanec) se může postupem podle § 72 ZP domáhat "neplatnosti“ rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým…