dnes je 21.9.2020

Input:

§ 336 ZP Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb

13.2.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.13.336
§ 336 ZP Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), v platném znění

    • § 2 – vymezení základních pojmů

    • § 12 až 14 – odpovědnost za škodu vzniklou při poskytování poštovních služeb

    • § 17 až 32 – podmínky poskytování poštovních služeb

    • § 33 – povinnosti držitele poštovní licence

  • Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), v platném znění

    • § 10 až 13 – legalizace (ověření pravosti podpisu)

Komentář

Pokud nebylo možné doručit zaměstnanci písemnost osobně nebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, přichází v úvahu doručení této písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Tím je dle zákona o poštovních službách osoba poskytující poštovní služby, a to na základě poštovní licence udělené Českým telekomunikačním úřadem. Vyhlášením schválených poštovních podmínek nabízí provozovatel každému uzavření poštovní smlouvy podle těchto poštovních podmínek a tato smlouva je pak uzavřena poštovním podáním ze strany odesílatele. Z poštovní smlouvy vzniká provozovateli poštovních služeb povinnost dodat poštovní zásilku způsobem v ní určeným příjemci a odesílateli (není-li sjednáno jinak) povinnost uhradit provozovateli poštovních služeb dohodnutou cenu.

Zákoník práce ve svém ustanovení § 334 odst. 4 ZP požaduje po zaměstnavateli výběr takové poštovní služby, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost doručit poštovní zásilku obsahující písemnost za podmínek stanovených tímto zákonem. Jde jednak o podmínku doručení do vlastních rukou zaměstnance, jednak o další podmínky obsažené v ustanovení § 336 ZP. Zaměstnavatelé využívají nejčastěji (ne-li vždy) služeb největšího a nejrozšířenějšího provozovatele, kterým je Česká pošta, s. p. Nabídka poštovních služeb a podmínky jejich uplatnění jsou popsány v Poštovních podmínkách (Základní poštovní služby) tohoto státního podniku (viz www.cpost.cz).

Kam posílat písemnost

Písemnost, kterou doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Jde tedy o adresu, kterou zaměstnanec uvedl jako adresu pro doručování (zpravidla do osobního dotazníku). Na poštovní zásilce, jejíž podání provozovatel poštovních služeb stvrzuje (typicky doporučené zásilky), musí být uvedena též poštovní adresa odesílatele. Jejímu umístění je vyhrazena levá horní čtvrtina plochy obálky.

Volba poštovní služby

Ověřování podpisu

U doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb zákoník práce v ustanovení § 336 odst. 1 ZP připouští, aby byla písemnost doručena vedle zaměstnance také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance. Ověřování podpisu se nazývá legalizace a mohou ho provádět především krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle zákona o ověřování, dále notáři podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo advokáti podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

Záznam o doručení

Zákoník práce nejenže vyžaduje, aby byla písemnost doručena do vlastních rukou zaměstnance, popř. jeho zmocněnce, ale zároveň předepisuje, že doručení písemnosti musí být doloženo písemným záznamem o doručení. Od těchto dvou základních požadavků se odvíjí i volba příslušné poštovní služby. Z nabídky poštovních služeb České pošty, s. p., coby jejich provozovatele je zřejmé, že aby zaměstnavatel dodržel výše uvedená pravidla, musí písemnost zasílat zaměstnanci jako doporučenou zásilku s dodejkou a zvolit doplňkovou službu „Dodání do vlastních rukou”, nebo lépe „Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta” (viz články 18 a 18a Poštovních podmínek).

Doporučená zásilka

Doporučená zásilka je taková, jejíž podání provozovatel poštovních služeb stvrzuje a dodá ji jen za podmínky, že příjemce její převzetí potvrdí. Použití dodejky znamená, že provozovatel poštovní služby opatří odesílateli písemné potvrzení prokazující dodání poštovní zásilky příjemci. Zaměstnavatel má možnost buď vyplnit dodejku stanovenou předtiskem provozovatele poštovních služeb, nebo použít zvláštní obálku, jejíž součástí je dodejka. Je třeba podotknout, že užitný vzor zvláštní obálky je komerční záležitostí některých firem, tyto reagují na poptávku vyvolanou příslušnou právní úpravou a provozovatel poštovních služeb text na ní uvedený neschvaluje.

Dodání do vlastních rukou

Jak bylo výše uvedeno, pro splnění podmínek stanovených Zákoníkem práce musí zaměstnavatel vybrat doplňkovou službu „Dodání do vlastních rukou”, nebo „Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta”.

„Dodání do vlastních rukou”

V případě prvně uvedené doplňkové služby provozovatel poštovních služeb dodá poštovní zásilku, je-li adresátem fyzická osoba, jen adresátovi, zmocněnci adresáta, zákonnému zástupci adresáta nebo zmocněnci zákonného zástupce adresáta. Pokud odesílatel použije zvláštní obálku, pak této službě odpovídá obálka s modrým pruhem.

Poštovní podmínky definují výše jmenované osoby ve svém článku 23 odst. 4 až 6, přičemž za zmocněnce adresáta považují fyzickou osobu, která předepsaným způsobem prokáže, že je osobou, kterou adresát v hodnověrném písemném prohlášení k převzetí poštovní zásilky zmocnil. Lze tak učinit např. předložením dokladu totožnosti a průkazu příjemce. Za tímto účelem musí adresát jako zmocnitel sepsat příslušnou žádost, osvědčit svoji totožnost a zaplatit poplatek stanovený podle ceníku provozovatele poštovních služeb. V žádosti zmocnitel zmocní osoby k přejímání zásilek, které dojdou na jeho poštovní adresu. Průkaz se vydává na dobu určenou zmocnitelem, nebo do odvolání. Jedním zmocněním je přitom možné zmocnit nejvýše 3 osoby.

Vzhledem k tomu, že zákoník práce za řádné doručení považuje vedle doručení přímo zaměstnanci též doručení zmocněnci, ale jen v případě, že ho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem, je zřejmé, že u této doplňkové služby „hrozí” doručení i jiným než Zákoníkem práce zmíněným osobám, např. zákonnému zástupci u mladistvých zaměstnanců nebo zmocněnci, který předloží doklad totožnosti a průkaz příjemce bez vazby na úředně ověřený podpis. To může mít ale neblahé důsledky pro platnost některých právních úkonů.

„Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta”

Pokud nechce zaměstnavatel (byť jen minimálně) riskovat, má možnost zvolit doplňkovou službu „Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta”. U této doplňkové služby provozovatel poštovních služeb dodá poštovní zásilku výhradně jen adresátovi a nikomu jinému. Ohledně zvláštní obálky se má za to, že tato doplňková služba byla zvolena při použití obálky s červeným pruhem.

Kdy je doručeno

Vyzvednutí zásilky

Nejjednodušším a nejméně problematickým případem doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb je situace, že zaměstnanec zásilku převezme, ať už přímo, nebo si ji vyzvedne v úložní lhůtě. Dnem převzetí je povinnost zaměstnavatele doručit písemnost splněna. Všechny potřebné údaje budou obsaženy na dodejce, kterou mu provozovatel poštovních služeb zašle neprodleně po doručení písemnosti.

Znemožnění převzetí zásilky

Ve svém ustanovení § 336 odst. 4 ZP vychází zákoník práce z toho, že za doručenou se písemnost považuje i tehdy, pokud zaměstnanec její doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti (tím je třeba rozumět i situaci, kdy je zaměstnanec na doručovací adrese neznámý, aniž by zaměstnavateli oznámil jakoukoliv změnu). Rozhodným dnem je pak den, kdy ke znemožnění doručení došlo. Poštovní zásilka bude provozovatelem poštovních služeb bez zbytečných průtahů zaslána zpět odesílateli (zaměstnavateli), přičemž bude uveden i důvod, pro který nebyla dodána.

V případě odmítnutí převzetí písemnosti zaměstnancem zákoník práce předpokládá, že zaměstnanec bude provozovatelem poštovních služeb (doručovatelem) poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti a že o poučení bude proveden písemný záznam (což je samo o sobě v praxi velký problém).

Nezastižení adresáta

zákoník práce podrobně upravuje postup provozovatele poštovních služeb i v případě, že zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena, nebyl doručovatelem na poštovní adrese zastižen. Pro tento případ § 336 odst. 3 ZP stanoví, že se písemnost uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu (varianta obecního úřadu je ale téměř nemyslitelná) a zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl. Zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a ve kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V písemném oznámení musí být navíc zaměstnanec poučen rovněž o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k jejímu doručení.

Ve vztahu k uložení písemnosti jsou Poštovní podmínky nastaveny tím způsobem, že pokud se pokus o dodání písemnosti nezdaří, poštovní zásilka se uloží a adresátovi se předá (nejčastěji vložením do jeho domovní schránky) písemná výzva, aby si poštovní zásilku vyzvedl v určené lhůtě u stanovené pošty. Ve výzvě k vyzvednutí provozovatel poštovních služeb uvede především:

  • název pošty, u které byla poštovní zásilka podána (podací pošta),

  • název pošty, u níž si má adresát poštovní zásilku vyzvednout, její adresu a telefonní číslo,

  • údaj, odkdy bude poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, jakož i denní dobu, během níž si ji lze vyzvednout,

  • poslední den, v němž si lze poštovní zásilku ještě vyzvednout,

  • podací číslo poštovní zásilky, jestliže provozovatel poštovních služeb její podání stvrzoval,

  • údaj o tom, jaká poštovní služba byla odesílatelem zvolena.

Je-li k poštovní zásilce připojeno poučení o právních důsledcích (fikce doručení), provozovatel poštovních služeb je předá adresátovi společně s výzvou, aby si poštovní zásilku vyzvedl. Pokud uložená poštovní zásilka nebyla zatím vyzvednuta, provozovatel poštovních služeb předá adresátovi nejpozději 3 pracovní dny před koncem úložní lhůty opakovanou výzvu k vyzvednutí. V opakované výzvě k vyzvednutí uvede provozovatel poštovních služeb kromě výše zmíněných náležitostí také údaj, odkdy je poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, a upozorní adresáta, že v případě nevyzvednutí v této lhůtě bude poštovní zásilka vrácena odesílateli. Z opakované výzvy k vyzvednutí musí být zřejmé, že k vyzvednutí téže poštovní zásilky byl adresát již jednou vyzván.

Úložní lhůta

Z Poštovních podmínek vyplývá, že obecná úložní lhůta, po kterou je poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, činí 15 dnů ode dne jejího uložení. Poštovní podmínky nicméně ve svém článku 21 odst. 1 výslovně upravují jako doplňkovou poštovní službu možnost, aby si odesílatel vyžádal zkrácení této lhůty na 3 nebo 10 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí.

zákoník práce poněkud nepochopitelně stanoví, že provozovatel poštovních služeb vyzve zaměstnance coby adresáta, aby si uloženou písemnost vyzvedl do 10 pracovních dnů, a pokud si zaměstnanec uloženou písemnost nevyzvedne, považuje se tato za doručenou posledním dnem úložní lhůty 10 pracovních dnů. Velké zmatky nastaly s účinností od 1. 1. 2007 kolem vyložení pojmu „pracovní den” a kolem návaznosti právního předpisu na podmínky stanovené provozovatelem poštovních služeb.

Pracovní den

Pokud jde o vysvětlení pojmu „pracovní den”, není jím možné rozumět pracovní směnu zaměstnance, stanovenou rozvrhem jeho pracovní doby, protože ten provozovatel poštovních služeb nezná a u každého zaměstnance by se pak úložní lhůta počítala jinak. Stejně tak není možné jej vnímat ani jako den, kdy je otevřena příslušná pobočka (úložní pošta) provozovatele poštovních služeb, protože tato skutečnost se odvíjí od velikosti sídelního celku a od poptávky po poštovních službách (některé pošty mají otevřeno i v sobotu a v neděli, popřípadě i ve svátky). S pracovními dny operují v jiné souvislosti i Poštovní podmínky a je zcela zřejmé, že jimi rozumějí (stejně jako např. ustanovení § 122 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, o počítání času) pondělí až pátek s výjimkou svátků.

Jak bylo výše uvedeno, Poštovní podmínky zahrnují doplňkovou poštovní službu v podobě možnosti zkrátit obecnou