dnes je 29.3.2024

Input:

č. 4403/2022 Sb. NSS; Správní trestání: provedení rekognice v přestupkovém řízení

č. 4403/2022 Sb. NSS
Správní trestání: provedení rekognice v přestupkovém řízení
k zákonu č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (v textu jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“)
k § 104b trestního řádu
V řízení o přestupcích podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, lze provést rekognici podle fotografií a její výsledky použít jako důkaz, a to za analogického použití § 104b trestního řádu. Správní orgán však musí dodržet pravidla podle trestního řádu, pokud jde o počet osob na fotografiích, jejich podobnost, výslech svědků před vlastní rekognicí a nepřípustnost jejího opakování.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2022, čj. 1 As 168/2022-30)
Prejudikatura: č. 1338/2007 Sb. NSS a č. 1856/2009 Sb. NSS; č. 54/1990 Sb. rozh. tr.; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 21. 2. 1984, Öztürk proti Německu (stížnost č. 8544/79).
Věc: J. K. proti Krajskému úřadu Kraje Vysočina o přestupku, o kasační stížnosti žalovaného.

Magistrát města Jihlavy (dále jen „magistrát“) rozhodnutím ze dne 16. 6. 2021 uznal žalobce vinným ze spáchání přestupků dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Přestupků se žalobce dopustil tím, že dne 6. 1. 2020 v 17:10 na ulici Palackého v Jihlavě jako řidič vozidla Opel při objíždění při pravém kraji jednosměrné komunikace narazil pravým zpětným zrcátkem do otevřených levých zadních dveří zaparkovaného vozidla Škoda, čímž jej poškodil, a jako účastník dopravní nehody nesepsal společný záznam s druhým účastníkem nehody.
Policie při šetření usoudila, že s ohledem na to, že jednatelem provozovatele vozidla Opel je žalobce a současně kontaktní telefonní číslo na provozovatele je stejné jako to, z něhož žalobce komunikoval s policií, je možné jej ztotožnit jako případného pachatele přestupku prostřednictvím rekognice, a to podle fotografií čtyř různých osob. Způsob provedení rekognice však ze spisu nebyl zřejmý, a tak první rozhodnutí magistrátu založené na této rekognici žalovaný zrušil. Následně magistrát při ústním jednání dne 2. 6. 2020 provedl sám druhou rekognici. Magistrát totožným svědkům nehody předložil 4 fotografie, z nichž 2 byly stejné jako v sadě, kterou použila policie. Svědci určili jako řidiče vozidla Opel žalobce. Žalovaný toto rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že mezi policejní rekognicí a ústním jednáním uběhl rok a půl a současně nelze pravidla pro rekognici v trestním řízení aplikovat totožně v řízení o přestupku.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce u Krajského soudu v Brně, který napadené rozhodnutí zrušil rozsudkem ze dne 1. 7. 2022, čj. 22 A 62/2021-32, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Krajský soud uvedl, že správní orgán má povinnost prokázat nade vší rozumnou pochybnost, že se přestupku dopustila konkrétní osoba. Nelze se spokojit s tím, že vina určité osoby je pravděpodobná. Dále poznamenal, že k osobě žalobce dovedly policii skutečnosti, že je jediným jednatelem a komunikoval s nimi telefonicky z čísla, které se shoduje s kontaktem na provozovatele vozidla Opel. Tato zjištění však
Nahrávám...
Nahrávám...