č. 794/2006 Sb. NSS, Daňové řízení: daňová kontrola
č. 794/2006 Sb. NSS
Daňové řízení: daňová kontrola
Daň z příjmů: výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
k § 16 odst. 4 písm. c) a f) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
k § 24 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1996
I. Doba pro využití práva vyjádřit se ke skutečnostem a navrhovat důkazy v rámci daňové kontroly [zejména § 16 odst. 4 písm. c) a f) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků] musí být přiměřená rozsahu prověřovaných skutečností.
II. U daňového subjektu, jehož předmětem podnikání je vyhotovování sociomap, je daňově uznatelným výdajem (§ 24 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) výdaj na pořízení výpočtů pro zpracovaní sociomap u třetí osoby buď v případě, že daňový subjekt následně dále prodal tyto výpočty zákazníkovi, anebo v případě, že výpočty sloužily k ověření správnosti metod vyhotovování či ke zdokonalení kvality výstupů, jež daňový subjekt prodává svým zákazníkům.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2005, čj. 2 Afs 90/2004-70)
Věc: Mgr. Radvan B. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalobce.
Finanční úřad pro Prahu 6 stanovil dodatečným platebním výměrem 27. 11. 2000 základ daně za zdaňovací období roku 1996 ve výši 113 334 Kč a daň ve výši 31 036 Kč.
Žalovaný odvolání žalobce zamítl 12. 9. 2002; uvedl přitom, že neuznal jako daňový výdaj částku 170 000 Kč, kterou žalobce v roce 1997 vyplatil svému bratru Ing. Kamilu B. za prováděné propočty pro účely sociomapování. Podle zjištění daňové kontroly se žádný obchod v této souvislosti nerealizoval a žalobce neměl z této činnosti žádné příjmy; ostatně žalobce žalovanému ani nedovolil pořídit reprodukce komerčních výstupů, které údajně byly pro žalobce pořízeny.
Rozhodnutí o odvolání napadl žalobce žalobou u Městského soudu v Praze. Namítl především, že žalovaný nesprávně hodnotil povahu činnosti Ing. Kamila B., resp. na něj navázané společnosti T. V této souvislosti učinil žalovaný nesprávná skutková zjištění. Dále žalobce žalovanému vytýkal, že předjímal výsledky daňové kontroly v daňovém řízení se žalobcovou manželkou.
Městský soud žalobu zamítl. Považoval za správný závěr žalovaného, že zaplacená částka nebyla vynaložena k dosažení, zajištění a udržení příjmů, neboť z výpočtů vycházející sociomapy se nepodařilo prodat a nepotvrdilo se ani, že by provedené výpočty sloužily obecně k potvrzení správnosti užitých metod. Ani po procesní stránce žalovaný nepochybil. Při svém rozhodnutí vycházel výlučně ze zjištění získaných v rámci daňové kontroly a její výsledek nepředjímal; daňová kontrola probíhala po dostatečně dlouhou dobu a žalobce měl možnost se k jejím zjištěním dostatečně vyjádřit a tvrzené skutečnosti prokázat.
Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Tvrdil především, že žalovaný se nevypořádal s důkazem v podobě výstupů zpracovaných společností T. jako podklady pro další analýzy klientů. Dále stěžovatel tvrdil, že mu v rámci daňové kontroly za rok 1996 byla upřena práva podle § 16 odst.…
