č. 349/2004 Sb. NSS; Azyl: pozitivní a negativní předpoklady udělení azylu
č. 349/2004 Sb. NSS
Azyl: pozitivní a negativní předpoklady udělení azylu
k § 12 a § 16 zákona č. 325/1999 Sb. o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Vedle pozitivního vymezení předpokladů pro udělení azylu v § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, stanoví tento zákon také vylučující důvody, při jejichž naplnění žadateli azyl udělit nelze; tyto důvody jsou taxativně stanoveny v § 15 a § 16 tohoto zákona. Jsou-li splněny podmínky vymezené v ustanovení § 16 odst. 1 tohoto zákona, tj. podmínky pro zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné, není namístě zkoumat případnou existenci důvodů pro udělení azylu podle § 12 písm. b) citovaného zákona, protože udělení azylu je za takové situace vyloučeno.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27.5.2004, čj. 7 Azs 124/2004-45)
Prejudikatura: srov. též č. 181/2004 Sb. NSS.
Věc: Vasyl K. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 12. 2003 byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 26. 9. 2003, jímž byla stěžovatelova žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že napadeným rozhodnutím nebyl porušen zákon, protože stěžovatel cestoval do České republiky přes Polsko, tj. třetí bezpečnou zemi, kde nepožádal o azyl, i když mu nic nebránilo o něj požádat.
Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž uvedl, že důvod jejího podání spatřuje v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Má za to, že krajský soud, stejně jako ministerstvo, nesprávným způsobem posoudil právní otázku, zda je možno na jeho případ vztáhnout ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu. Stěžovatel se ve své domovské zemi dostal do potíží, protože při autonehodě zahynula jeho přítelkyně a její příbuzní se chtěli stěžovateli pomstít. K tomu použili osob ze zločineckých struktur, a stěžovatel tak byl ohrožen nejenom na zdraví, ale i na životě. Pokud hledal u státních orgánů ochranu před vydíráním, zjistil, že i ony jsou součástí zločineckých struktur, a tak neměl šanci zajistit ochranu své osoby. Z tohoto důvodu stěžovateli nezbylo než vycestovat ze země a požádat o azyl. Stěžovatel je přesvědčen, že právě s ohledem na tyto skutečnosti je dán důvod k udělení azylu podle ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu, neboť stěžovatel patří do sociální skupiny nečlenů zločineckých struktur a je těmito strukturami pronásledován právě z toho důvodu, že není jejich členem, a domovský stát tuto situaci toleruje, resp. sám tvorbu těchto struktur podporuje. Další důvody podání kasační stížnosti spatřuje stěžovatel v ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť ministerstvo nedostatečným způsobem provedlo dokazování a na základě takto zjištěného skutkového stavu nebylo možné ve správním řízení o udělení azylu spravedlivě rozhodnout, a dále v ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. s tím, že soud nesprávným způsobem posoudil právní otázku, zda správní řízení…
