č. 3779/2018 Sb. NSS, Rozhodnutí správního orgánu: uložení výtky státnímu zástupci
č. 3779/2018 Sb. NSS
Rozhodnutí správního orgánu: uložení výtky státnímu zástupci
k § 30 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb.
k § 65 soudního řádu správního k § 2 až § 8 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) ve znění účinném ke dni 24. 4. 2012
I. Výtka podle § 30 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění účinném od 1. 3. 2002 je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. Soudní ochrana proti výtce musí být proto poskytnuta formou žaloby proti tomuto rozhodnutí podle § 65 a násl. s. ř. s.
II. Na ukládání výtky podle § 30 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění účinném od 1. 3. 2002 se použijí pouze základní zásady činnosti správních orgánů podle § 2 až § 8 správního řádu.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2018, čj. 9 As 79/2016-41)
Prejudikatura: č. 791/2006 Sb. NSS, č. 906/2006 Sb. NSS, č. 2206/2011 Sb. NSS a č. 3104/2014 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 349/2002 Sb. a č. 190/2007 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 301/05)
Věc: JUDr. Martin V. proti Krajskému státnímu zástupci v Ústí nad Labem o žalobě proti písemné výtce udělené žalovaným žalobci, o kasační stížnosti žalobce.
Dne 24. 4. 2012 udělil krajský státní zástupce JUDr. Jan Jakovec žalobci státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem výtku podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství, a to za porušení povinnosti zachovávat náležitou úctu k ostatním státním zástupcům ve smyslu § 24 odst. 4 zákona o státním zastupitelství. Porušení povinnosti spočívalo v tom, že poté, co Nejvyšší státní zastupitelství v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem nevyhovělo návrhu stěžovatele na podání dovolání v neprospěch odsouzeného, stěžovatel sepsal sdělení, v němž předsedovi senátu krajského soudu oznámil nepodání dovolání, přičemž argumentaci Nejvyššího státního zastupitelství označil za právně irelevantní, alibistickou a nerespektující platnou právní úpravu, včetně mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Své hodnocení stěžovatel uzavřel slovy, že příslušný dovolací důvod „je bez jakékoliv diskuse naplněn“. Uvedené sdělení následně rozeslal dále Krajskému ředitelství Policie České republiky Ústeckého kraje, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových − odloučenému pracovišti v Chomutově, Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Žalobce podal proti výtce žalobu, a to jako žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. Krajský soud takto žalobu projednal, přičemž se nejprve výslovně zabýval povahou písemné výtky udělené státnímu zástupci. Vyšel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2015, čj. 4 As 173/2015-31, s jehož závěry se ztotožnil. I v rámci posouzení věci bylo podstatné, že šlo o žalobu proti rozhodnutí, neboť byla namítána jeho nicotnost a vady při jeho vydání. Krajský soud neshledal důvodnou námitku nicotnosti vydaného rozhodnutí (písemné výtky) spočívající v tvrzení, že rozhodnutí bylo vydáno osobou, která nemá postavení vedoucího státního zástupce. Krajský soud se neztotožnil také s námitkou, že…
