dnes je 28.3.2024

Input:

č. 55/2004 Sb. NSS; Řízení před soudem: dokazování u dožádaného soudu

č. 55/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: dokazování u dožádaného soudu
k § 10 a § 103 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního
k § 122 odst. 2 občanského soudního řádu
I ve správním soudnictví mají účastníci řízení právo být přítomni u prováděného dokazování (§ 122 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.). Vyslechl-li krajský soud svědka prostřednictvím dožádaného okresního soudu bez přítomnosti účastníků řízení, ačkoliv účastníci řízení k takovému postupu nedali souhlas, nemůže krajský soud z takto provedeného důkazu ve svém rozhodnutí vycházet. Učinil-li tak, jde o vadu řízení, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2003, čj. 5 Ads 5/2003-57)
Věc: Marie EvK. proti České správě sociálního zabezpečení o vdovský důchod a sirotčí důchod, o kasační stížnosti žalobkyně.

Česká správa sociálního zabezpečení 31. 10. 2001 zamítla žádost žalobkyně o vdovský a sirotčí důchod pro nesplnění podmínek § 49 a § 52 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s odůvodněním, že nárok na požadované důchody nevznikl pro nesplnění potřebné doby pojištění zemřelým manželem žalobkyně. Ten v rozhodné době v posledních deseti letech počítaných zpět ode dne jeho smrti, tj. v době od 12. 9. 1991 do 11. 9. 2001, získal pouze tři roky a 212 dnů pojištění, a nesplnil tak podmínku pěti roků pojištění požadovanou zákonem č. 155/1995 Sb.
Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek (podle procesních předpisů tehdy účinných) a namítla, že do doby pojištění zemřelého manžela není zahrnuta doba od 8. 6. 1996 do 30. 1. 1999. V té době byl její manžel v pracovním poměru, smlouva o pracovním poměru byla sepsána, ale zaměstnavatel ji nikdy nepotvrdil.
Krajský soud rozhodnutí žalované potvrdil, když po provedeném dokazování dospěl ke shodným skutkovým závěrům jako žalovaná a usoudil, že nárok na vdovský ani na sirotčí důchod není dán. Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně odvolání, o kterém již Vrchní soud v Praze do 31. 12. 2002 nerozhodl. Podle přechodných ustanovení k soudnímu řádu správnímu podala poté žalobkyně proti rozsudku krajského soudu včas kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud kasační stížnosti vyhověl, rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
V kasační stížnosti žalobkyně (stěžovatelka) namítla, že zemřelému manželovi nebyla vůbec započtena doba pojištění od 8. 6. 1996 do 30. 1. 1999, kdy pracoval u Jana D. v K. jako ošetřovatel dobytka. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že podle výpovědi Jana D. pracovní poměr jejímu manželovi nevznikl. Svědek Jan D. byl vyslechnut dožádaným Okresním soudem v Chomutově, přičemž k jeho výslechu nebyla stěžovatelka předvolána ani o něm nebyla vyrozuměna. Pokud svědek tvrdil, že její manžel v uvedené době nebyl u něj zaměstnán, dopustil se trestného činu křivého svědectví. Skutečnost, že manžel u něj pracoval, může potvrdit nejméně osm svědků, kteří se podepsali na manželovo čestné prohlášení ze dne 20. 7. 1998. Tyto podepsané osoby jsou ochotny potvrdit skutečnost, že Jan D. jejího manžela od června 1996 do konce ledna 1999
Nahrávám...
Nahrávám...