dnes je 28.3.2024

Input:

č. 581/2005 Sb. NSS; Řízení před soudem: osvobození od soudních poplatků

č. 581/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: osvobození od soudních poplatků
k § 36 odst. 3 soudního řádu správního
Soud nemůže zamítnout žádost o osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 s. ř. s. jen na základě zjištění, že stěžovatelka i její manžel jsou evidováni v registru ekonomických subjektů a v registru živnostenského podnikání, aniž by ověřil, zda tuto činnost skutečně vykonávají a jaký příjem z ní mají. 2 pouhého zjištění, že stěžovatelka je zapsaná v uvedených registrech, nelze činit žádné závěry o její materiální situaci.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2005, čj. 7 As 40/2004-97)
Prejudikatura: k osvobození od soudních poplatků srov. též č. 311/2004, č. 423/2005 a č. 537/2005 Sb. NSS.
Věc: Ing. Marta K. v Ch. proti Obecnímu úřadu Vranov nad Dyjí, o osvobození od soudních poplatků v řízeni o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalobkyně napadla včasnou žalobou u Krajského soudu v Brně rozhodnutí Obecního úřadu Vranov nad Dyjí ze dne 7. 4. 2003. Usnesením ze dne 19. 9. 2003 ji soud vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. V uvedené lhůtě žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků, protože je starobní důchodkyní s důchodem cca 5500 Kč a jiný příjem nemá; současně předložila doklad o výši svého důchodu. Tytéž skutečnosti uvedla v potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
Krajský soud si po podání žádosti pořídil výpis dat z registru ekonomických subjektů k 30. 11. 2003 a z registru živnostenského podnikání k 30. 10. 2003, v nichž jsou stěžovatelka a její manžel zapsáni jako osoby podnikající podle živnostenského zákona. Na základě těchto podkladů pak usnesením ze dne 13. 2. 2004 návrh žalobkyně na osvobození od soudních poplatků zamítl s odůvodněním, že žalobkyně je osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění, stejně jako její manžel, a samostatně hospodařícím rolníkem, přičemž tyto skutečnosti v předloženém potvrzení neuvedla. V poučení uvedl, že proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Protože žalobkyně ani poté, přes poskytnutí dostatečné lhůty, soudní poplatek nezaplatila, soud řízení zastavil usnesením ze dne 20. 5. 2004.
V kasační stížnosti proti usnesení o zastavení řízení žalobkyně (stěžovatelka) namítla, že z listin, které připojila ke kasační stížnosti, nepochybně vyplývá skutečnost, že v posledních letech nepodnikala ani jako osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění, ani jako samostatně hospodařící rolník. Registr ekonomických subjektů, ze kterého krajský soud vycházel, je v tomto směru nepřesný, a to i u jejího manžela, který již rovněž nepodniká. Stěžovatelka nemá jiný příjem kromě starobního důchodu. Proto navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno.
Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Podle § 102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému
Nahrávám...
Nahrávám...