dnes je 30.11.2022

Input:

Nález 85/2006 SbNU, sv. 41, K právu daňového subjektu navrhovat důkazy k prokázání svých tvrzení; K otázce „daňových“ nákladů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 85

II. ÚS 664/04

K právu daňového subjektu navrhovat důkazy k prokázání svých tvrzení
K otázce „daňových“ nákladů

Při výběru daní nelze vycházet pouze z fiskálního zájmu státu, cílem musí být vybrání daně ve výši správně stanovené. Jako důkazní prostředky, jimiž lze doložit skutečnosti rozhodné pro určení daňové povinnosti, a tedy i daňové náklady, mohou sloužit prakticky jakékoliv prostředky vyjma těch, které byly získány v rozporu s právními předpisy. I za situace, kdy skutečným dodavatelem byl jiný subjekt než uvedený na dokladech, je ve smyslu zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nezbytné umožnit daňovému subjektu prokázat skutečné výdaje jinými prostředky. Opačným postupem správce daně i soudů, kterým nebyla respektována práva a právem chráněné zájmy daňového subjektu, došlo k porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod a v konečném důsledku by mohlo dojít i k zásahu do práva chráněného čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 18.dubna 2006 sp. zn. II. ÚS 664/04 ve věci ústavní stížnosti M. B. proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2004 č. j. 7 Afs 6/2003-81, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2.4. 2003 č. j. 10 Ca 25/2003-46 a rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 13. 11. 2002 č. j. 3679/110/2002, 3680/110/2002, 3681/110/2002, 3682/110/2002 o zamítnutí odvolání proti dodatečným platebním výměrům, jimiž byla stěžovatelce dodatečně vyměřena daň z příjmů.

Výrok

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2004 č. j. 7 Afs 6/2003-81, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 4. 2003 č. j. 10 Ca 25/2003-46 a rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 13. 11. 2002 č. j. 3679/110/2002, 3680/110/2002, 3681/110/2002, 3682/110/2002 se zrušují.

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 ve spojení s čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl.1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť je přesvědčena, že postupem správních orgánů a soudů, zejména účelovou interpretací ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, při současném odhlédnutí od reálně vynaložených výdajů (zaplacení kupní ceny za předmětné zboží), neprovedením navrhovaných důkazů a neobjektivními závěry, přijatými v průběhu daňového a soudního řízení, jí byla odňata možnost důkazními prostředky prokázat chybný závěr správce daně.

Z tvrzení uvedených v ústavní stížnosti a připojených spisů správce daně a Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca 25/2003 Ústavní soud zjistil následující:

V době od 25. 10. 2001 do 11. 1. 2002 provedl Finanční úřad v Táboře kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období let 1997-2000, kterou bylo zjištěno, že do údajů sdružení fyzických osob, jehož je stěžovatelka

Nahrávám...
Nahrávám...