Příběhy k zamyšlení - Kde jsou ti druzí?

Ve starověké Indii žil král, který měl ve svém paláci místnost vyzdobenou do posledního místečka malými i většími zrcadly. Když někdo vstoupil, uviděl svou podobu v tisíci zrcadlech kolem sebe, nad sebou i pod sebou. Ten pohled stál za to a král byl rád, když mohl tuto místnost některému ze svých návštěvníků předvést.

Jednou se stalo, že dveře zůstaly otevřené a do místnosti vběhl velký pes, králův mazlíček. Jakmile uviděl svůj obraz v tolika zrcadlech, začal zuřivě štěkat a skákat a bojovat s tím, o čem se domníval, že to jsou ostatní psi. A štěkal a skákal tak dlouho, až klesl k zemi mrtev vyčerpáním.

Několik dní potom se sem zatoulalo malé, nevinné štěňátko, a když se uvidělo v tolika obrazech, zavrtělo svým maličkým ocáskem, rozběhlo se k zrcadlům a začalo si hrát se svými vlastními odrazy a lízalo je. Mělo opravdovou radost z toho, že vidí tolik přátelsky naladěných psíků.

(M. M. Lahevala: Nic a slova)

Soupeření nebo spolupráce

• Když člověk vnímá druhé jako protivníky nebo dokonce jako nepřátele, pak je obrazně…