dnes je 5.2.2023

Input:

Sleva na pojistném na sociální zabezpečení od 1. 2. 2023 v příkladech

20.1.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2023.02.01
Sleva na pojistném na sociální zabezpečení od 1. 2. 2023 v příkladech

Ing. Marta Ženíšková

Dnem 1. 2. 2023 nabývá účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto zákonem se zavádí sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele. Úpravě v tomto zákoně byl věnován článek JUDr. Přiba ve Zpravodaji č. 18-19/2022. Nyní se budeme postupně podrobně věnovat výkladu některých ustanovení. Nejprve si připomeneme hlavní principy poskytování slevy na pojistném na sociální zabezpečení (dále jen "sleva").

Principy slevy na pojistném na sociální zabezpečení s účinností od 1. 2. 2023

Cílem poskytování slevy je zainteresovat zaměstnavatele na zaměstnávání osob na zkrácený pracovní úvazek, které jsou podle zkušenosti úřadů práce obtížně zaměstnavatelné z různých důvodů, např. věku, péče o dítě či nemocného člena rodiny, zdravotního stavu.

  • Sleva bude náležet zaměstnavateli na obtížně zaměstnavatelné osoby vyjmenované v zákoně.

  • Sleva bude činit 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které bude uplatněna.

  • Sleva náleží jen na zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru.

  • Zaměstnanec má sjednánu kratší pracovní dobu, než činí týdenní doba, a to v rozsahu aspoň 8 hodin a nejvýše 30 hodin týdně.

  • Na téhož zaměstnance může být uplatněna sleva jen z jednoho jeho zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru. To znamená, vykonává-li zaměstnanec:

    • - u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, sleva náleží jen z jednoho zaměstnání,
    • - u různých zaměstnavatelů zaměstnání v pracovním nebo ve služebním poměru, náleží sleva jen jednomu zaměstnavateli.
  • Sleva v kalendářním měsíci náleží jen při splnění těchto limitů u zaměstnance:

    • - úhrn vyměřovacích základů ze všech jeho pracovních a služebních poměrů u téhož zaměstnavatele není vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy (60 486 Kč),
    • - úhrn vyměřovacích základů ze všech jeho pracovních a služebních poměrů u téhož zaměstnavatele na jednu odpracovanou hodinu není vyšší než 1,15 % průměrné mzdy (463,726 Kč),
    • - odpracovaná doba u téhož zaměstnavatele ve všech jeho zaměstnáních v pracovním a služebním poměru, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, nepřekročí 138 hodin.
  • Zaměstnavatel před uplatněním slevy oznámil ČSSZ záměr uplatňovat slevu.

  • Nárok na slevu se uplatňuje na tiskopise "Přehled o výši pojistného". Podmínkou nároku na slevu je předložení tohoto tiskopisu ve stanovené lhůtě (do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se tento tiskopis podává).

Jestliže zaměstnanec, u něhož jsou splněny podmínky pro uplatnění slevy, to znamená, že patří do skupiny osob obtížně zaměstnavatelných a sjednaný pracovní úvazek ze zaměstnání v pracovním a služebním poměru má v rozsahu 8 – 30 hodin týdně, nepřihlíží se u něho při posuzování nároku na slevu a na její poskytování k dalším vykonávaným zaměstnáním, například jako zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jako společníka nebo jednatele s. r. o., člena družstva, člena statutárního orgánu, nebo k činnosti jako OSVČ.

V nadpisech a v textu jsou uvedeny odkazy na příslušná ustanovení zákona č. 216/2022 Sb.

Zaměstnanec, na kterého může být sleva uplatněna

V zákoně je osoba "obtížně zaměstnavatelné" uvedena v § 7a odst. 1 písm. a) až g) ZPSZ:

  1. je starší 55 let. Zaměstnanec, který se narodil 1. 2. 1968, je starší 55 let od 2. 2. 2023.

b) pečuje o dítě mladší 10 let. Dítě, které se narodilo 1. 2. 2013, je mladší 10 let do 31. 1. 2023.

c) pečuje o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby. Péči potvrzuje úřad práce. Za osoby blízké se považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti (dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí dítě vlastní nebo osvojené, dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů), sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů.

d) zároveň se připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění (jen do 26 let věku). Za studium se pro tento účel považuje studium denní, nikoliv např. dálkové, distanční nebo večerní.

e) v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a ZZ. Splnění této podmínky potvrzuje úřad práce.

Příklad č. 1

Zaměstnanec podle potvrzení úřadu práce nastoupil 5. 1. 2023 na rekvalifikaci (v době, kdy je veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání).

Nastoupí-li do zaměstnání kdykoliv v období od 1. února 2023 až 31. ledna 2024, splní v těchto 12 kalendářních měsících podmínku nástupu na rekvalifikaci pro uplatnění slevy ode dne nástupu do zaměstnání. Jestliže do zaměstnání nastoupí:

  • v září 2023, tak ve 12 kalendářích měsících před nástupem do zaměstnání (září 2022 až srpen 2023) nastoupil na rekvalifikaci (v lednu 2023). Za září 2023 až leden 2024 může zaměstnavatel uplatnit na něho slevu.

  • v únoru 2024, tak ve 12 kalendářních měsících před nástupem do zaměstnání (únor 2023 až leden 2024) nenastoupil na rekvalifikaci. Na Přehledu za únor 2024 již nemůže zaměstnavatel slevu uplatnit.

f) je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 ZZ. Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni anebo zdravotně znevýhodněnými.

g) je mladší 21 let. Pro tyto zaměstnance platí výjimka – není u nich vyžadována podmínka zkráceného úvazku a neplatí pro ně podmínka nepřekročení limitu 138 odpracovaných hodin.

Sleva může být uplatněna jen na zaměstnance, z jehož zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru je v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění. Jen u zaměstnanců účastných nemocenského pojištění se stanovuje vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Zaměstnání může být zaměstnáním malého rozsahu, a není-li zaměstnáním malého rozsahu, je zde označováno jako "zaměstnání ostatní".

Rozsah sjednaného pracovního úvazku a výkon více zaměstnání § 7a odst. 2 ZPSZ

Zaměstnanec, na kterého zaměstnavatel uplatňuje slevu, musí mít sjednán pracovní úvazek v rozsahu 8 až 30 hodin týdně. U zaměstnanců do 21 let se nepožaduje sjednání kratšího pracovního úvazku. Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele, náleží sleva jen z jednoho zaměstnání a jen z jednoho důvodu. Do sjednaného pracovního úvazku se započítávají sjednané pracovní úvazky ze všech takových zaměstnání bez ohledu na to, jestli je nebo bude zaměstnanec z takového zaměstnání účasten nemocenského pojištění.

Příklad č. 2

Zaměstnanec obtížně zaměstnavatelný uzavřel s týmž zaměstnavatelem:

  • pracovní poměr, sjednaný týdenní rozsah práce činí 30 hodin, a dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s rozsahem práce 20 hodin týdně.

Sleva na pojistném může být uplatňována, sjednaný rozsah práce činí 30 hodin. K DPČ se nepřihlíží.

  • dva pracovní poměry, sjednaný týdenní rozsah práce činí 30 hodin a 6 hodin (zaměstnání malého rozsahu, nikdy z něho nebude účasten nemocenského pojištění).

Sleva na pojistném nenáleží z žádného zaměstnání, neboť sjednaná pracovní doba činí více než 30 hodin týdně v úhrnu ze všech zaměstnání (činí 36 hodin).

  • služební poměr podle zákona o státní službě na poloviční úvazek 20 hodin týdně a zároveň pracovní poměr na 3 hodiny denně, tj. na 15 hodin týdně (na úklid ve večerních hodinách).

Na tohoto zaměstnance sleva nenáleží, sjednaný rozsah pracovní doby činí 35 hodin týdně.

  • dva pracovní poměry. Sjednaná pracovní doba činí 20 hodin a 10 hodin týdně. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění z obou zaměstnání.

Splňuje podmínky nároku na slevu na pojistném v obou zaměstnáních. Sjednaná pracovní doba v úhrnu z obou zaměstnání činí aspoň 8 hodin a nečiní více než 30 hodin. Zaměstnavatel si může určit, z kterého zaměstnání uplatní v daném kalendářním měsíci slevu na pojistném.

  • pracovní poměr. Podle rozhodnutí zaměstnavatele činí týdenní pracovní doba 30 hodin pro všechny zaměstnance.

Na zaměstnance obtížně zaměstnavatelné může být uplatněna sleva při úvazku 30 hodin týdně. Sleva na zaměstnance například staršího 55 let bude náležet, i když z hlediska zaměstnavatele pracuje na plný úvazek 30 hodin týdně.

Zaměstnance, který pracuje na základě pracovního nebo služebního poměru, patří mezi obtížně zaměstnavatelné osoby a má sjednán rozsah pracovní doby v rozsahu 8 až 30 hodin týdně, může zaměstnavatel formou oznámení záměru uplatňovat slevu přihlásit u ČSSZ do registru zaměstnanců, na které může být uplatňována sleva na pojistném. Nárok na poskytnutí slevy se uplatňuje za každý kalendářní měsíc zvlášť. Sleva za kalendářní měsíc nenáleží, pokud nejsou splněny v tomto měsíci tři stanovené limity. Dva se týkají úhrnu vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a jeden počtu odpracovaných hodin. Vyměřovací základ se stanovuje jen u zaměstnání, z něhož je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, protože ze zaměstnání, z něhož není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, se pojistné neplatí, není v něm ani vyměřovací základ. Podívejme se na to, o jaké limity jde.

Limit pro úhrn vyměřovacích základů za kalendářní měsíc § 7a odst. 3 písm. a) ZPSZ

Sleva náleží jen do úhrnu vyměřovacích základů ve výši do 1,5násobku průměrné mzdy. V roce 2023 činí průměrná mzda 40 324 Kč, 1,5násobek činí 60 486 Kč. Vyměřovací základy se zjišťují ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru, z nichž je zaměstnanec v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění.

Příklad č. 3

Zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele:

  • dvě zaměstnání v pracovním poměru. Sjednaný týdenní úvazek a sjednaná mzda za hodinu činí 20 hodin/200 Kč a 10 hodin/110 Kč.

  • jedno zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti se sjednanou odměnou 150 Kč za hodinu.

V měsíci dubnu 2023 v těchto zaměstnáních:

  • odpracoval 90 a 50 a 80 hodin,

  • činil vyměřovací základ 18 000 Kč, 5 500 Kč a 12 000 Kč.

K zaměstnání na DPČ se nepřihlíží. Zaměstnání v pracovním poměru jsou zaměstnání ostatní, z obou je účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání. Podmínka nepřekročení 1,5násobku průměrné mzdy z úhrnu vyměřovacích základů je splněna, úhrn vyměřovacích základů činí 23 500 Kč.

Příklad č. 4

Zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele dvě zaměstnání v pracovním poměru. Sjednaný týdenní úvazek a sjednaná mzda za hodinu činí 20 hodin/200 Kč a 5 hodin/110 Kč. V měsíci dubnu 2023 v těchto zaměstnáních odpracoval 90 a 20 hodin.

První zaměstnání je zaměstnání ostatní, vyměřovací základ činí 18 000 Kč. Druhé zaměstnání je zaměstnání malého rozsahu malého rozsahu. Z druhého zaměstnání není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, zúčtovaný příjem činí 2 200 Kč (není to vyměřovací základ, z částky 2 200 Kč se neplatí pojistné).

Podmínka nepřekročení 1,5násobku průměrné mzdy z úhrnu vyměřovacích základů je splněna, úhrn vyměřovacích základů činí 18 000 Kč.

Limit pro úhrn vyměřovacích základů v průměru na jednu odpracovanou hodinu § 7a odst. 3 písm. b) ZPSZ

Sleva nenáleží, pokud úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech jeho zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající v průměru na jednu odpracovanou hodinu z úhrnu odpracovaných hodin je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy, tj. v roce 2023 vyšší než 463,726 Kč. Způsob zaokrouhlování není upraven, částka může být zaokrouhlena na dvě desetinná místa, v tomto případě na 463,73 Kč.

Za odpracovanou dobu se považuje doba, v níž zaměstnanec vykonával práci, a bude se považovat i doba, v níž zaměstnanec nepracoval z důvodu dovolené, svátku nebo pro překážku v práci na straně zaměstnavatele nebo z důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy, která je započitatelná do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Za důležitou osobní překážku v práci se tedy bude považovat takové pracovní volno, za které je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy podle zvláštního zákona.

Za odpracované hodiny se budou proto považovat hodiny připadající na dobu pracovního volna, za které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy na základě právního předpisu (zpravidla zákoníku práce), nikoliv na základě svého rozhodnutí nebo vnitropodnikového předpisu. Za odpracované hodiny se budou považovat hodiny připadající například na dobu čerpání dovolené, pracovního volna, v nichž měl zaměstnanec pracovat, ale nepracoval z důvodu uvedeného v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., jestliže je zaměstnavatel povinen zároveň poskytnout náhradu mzdy nebo platu, např. za dobu ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, na vlastní svatbu, při úmrtí vyjmenované osoby blízké atd. Za odpracované hodiny se budou považovat i hodiny připadající na pracovní volno pro úkon v obecném zájmu s nárokem na náhradu mzdy (§ 203 ZP), například za dobu výkonu funkce v odborovém orgánu, k účasti na odborovém školení, v souvislosti s dárcovstvím krve, za dobu činnosti ve vedení táborů pro děti a mládež (až 1 týden s náhradou mzdy) atd.

Za odpracované hodiny se nebudou považovat například hodiny v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které náleží náhrada mzdy. Zaměstnavatel je povinen poskytovat náhradu mzdy ve výši, která není započitatelná do vyměřovacího základu. K dobrovolnému navýšení náhrady mzdy se nepřihlíží. Za odpracované hodiny se nebudou považovat například hodiny za pracovní volno, za které zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy dobrovolně, např. pracovní volno ze zdravotních důvodů, tzv. sick days.

Má-li v kalendářním měsíci zaměstnanec vyměřovací základ, ale nemá žádnou odpracovanou hodinu, je podmínka pro nárok na slevu v tomto měsíci, že úhrn vyměřovacích základů připadající na jednu odpracovanou hodinu není vyšší než 1,15 % průměrné mzdy, splněna. Vyměřovací základ se nulou nedělí.

Příklad č. 5

Zaměstnanec má se zaměstnavatelem uzavřeny dva pracovní úvazky s rozsahem práce 20 a 10 hodin týdně. V prvním zaměstnání v kalendářním měsíci odpracoval 44 hodin, vyměřovací základ činil 22 000 Kč. V druhém zaměstnání odpracoval 22 hodin, vyměřovací základ činil 8 800 Kč.

V kalendářním měsíci činí úhrn vyměřovacích základů 30 800 Kč

Nahrávám...
Nahrávám...