dnes je 8.10.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele o poskytování příspěvků na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění se státním příspěvkem

4.3.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 24 minut

2.10.1
Vnitřní předpis zaměstnavatele o poskytování příspěvků na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění se státním příspěvkem

JUDr. Jan Přib, Mgr. Michaela Hradcová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele o poskytování příspěvků na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění se státním příspěvkem

Kolektivní smlouva

Čl. ...

Zaměstnavatel přispívá zaměstnancům, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, částkou ve výši ............... Kč za kalendářní měsíc (lze stanovit i některé podmínky pro příspěvek zaměstnavatele – například zaměstnavatel bude přispívat na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění těm zaměstnancům, jejichž pracovní poměr k zaměstnavateli trvá alespoň jeden rok; lze též částku příspěvku zaměstnavatele diferencovat podle stanovených kritérií). Zaměstnavatel bude příspěvek na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění poukazovat penzijní společnosti na číslo účtu, který zaměstnanec sdělí, a to nejpozději do 20. dne každého kalendářního měsíce; podmínkou je žádost zaměstnance s prokázáním účasti na doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění a uzavření smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o poskytování příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění.

Vnitřní předpis zaměstnavatele

Pravidla pro účast zaměstnavatele na doplňkovém penzijním spoření a penzijním připojištění zaměstnanců

1. Zaměstnavatel bude zaměstnancům v pracovním poměru, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, poskytovat příspěvek ve výši ............. Kč za kalendářní měsíc.

2. Zaměstnavatel neposkytuje příspěvek podle bodu 1 zaměstnancům v kalendářním měsíci, ve kterém trvá aspoň po část tohoto měsíce zkušební doba. Zaměstnavatel neposkytuje příspěvek v kalendářním měsíci, ve kterém má zaměstnanec neomluvenou absenci.

3. Zaměstnavatel poskytne příspěvek podle bodu 1 jen těm zaměstnancům, jejichž příspěvek na doplňkové penzijní spoření nebo na penzijní připojištění byl sjednán ve výši alespoň ............. Kč za kalendářní měsíc.

4. Zaměstnavatel poukazuje příspěvek podle bodu 1 přímo penzijní společnosti, a to na číslo účtu penzijní společnosti, který zaměstnanec zaměstnavateli sdělí. Zaměstnavatel poukazuje příspěvek za zaměstnance penzijní společnosti do 20. dne kalendářního měsíce. Podmínkou poukazování příspěvku je žádost zaměstnance s prokázáním jeho účasti na doplňkovém penzijním spoření nebo na penzijním připojištění se státním příspěvkem a uzavření dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o poukazování příspěvku; součástí této smlouvy je závazek zaměstnance neprodleně oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na poukazování příspěvku zaměstnavatele.

Komentář:

CHARAKTERISTIKA PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ A DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ

Penzijní připojištění bylo zavedeno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Podle tohoto zákona se penzijním připojištěním se státním příspěvkem rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. Doplňkové penzijní spoření bylo zavedeno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Podle tohoto zákona se doplňkovým penzijním spořením rozumí shromažďování a umisťování příspěvků účastníka tohoto spoření, příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření. Doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění představují tzv. III. pilíř a spočívají na obdobných principech; doplňkové penzijní spoření vzhledem k tomu, že již od 1. prosince 2012 nelze uzavírat nové smlouvy o penzijním připojištění, fakticky nahradilo dosavadní penzijní připojištění, které tak nadále funguje jen pro dosavadní účastníky.

Významným principem penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření je zákonné stanovení pevných pravidel pro činnost nositelů doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění. Jedná se zejména o vymezení okruhu dávek a stanovení základních podmínek nároku na ně přímo v zákoně a dále o pravidla pro investování prostředků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření a pro hospodaření penzijních společností, aby byla v maximální míře zaručena bezpečnost prostředků vložených do doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění.

Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření je dobrovolné a je založeno na občanském principu, tj. na vztahu penzijní společnost – fyzická osoba. Stát podporuje penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření prostřednictvím státních příspěvků (které jsou penzijní společnosti povinny používat ve prospěch účastníků) a dále prostřednictvím daňových úlev.

Na penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření se mohou podílet též třetí osoby, a to tak, že za účastníka platí (s jeho souhlasem) příspěvky. Oprávněným z penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření však je pouze účastník, tj. fyzická osoba, která uzavřela smlouvu o penzijním připojištění nebo smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, nikoliv třetí osoba, která za účastníka příspěvky platí. Touto třetí osobou může být i zaměstnavatel účastníka, který může příspěvky, které platí za své zaměstnance, zahrnout do svých výdajů pro účely daně z příjmů.

Účast zaměstnavatelů na penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření sjednaném zaměstnanci je motivována zejména:

stabilizací zaměstnanců a snahou ocenit jejich věrnost; příspěvky poskytované zaměstnavateli mohou být též jedním z prvků pro získání nových zaměstnanců,

zvýšením finančního ohodnocení zaměstnanců, které je pro zaměstnavatele vzhledem k úpravám v oblasti daní též ekonomicky výhodné,

zlepšením vztahů zaměstnavatele k zaměstnancům a k jejich odborovým organizacím, kdy je možné příspěvky zaměstnavatele zahrnout i do kolektivního vyjednávání,

posílením postavení a pozice zaměstnavatele, který dává najevo, že má dobré ekonomické výsledky a je firmou stabilní a perspektivní.

Zaměstnanec nemá nárok na to, aby se jeho zaměstnavatel podílel na penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření. Účast zaměstnavatele na penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření ve formě placení příspěvků (zcela nebo zčásti) za své zaměstnance závisí na jeho rozhodnutí a je tedy dobrovolná. Zaměstnavatel také může své rozhodnutí o této své formě účasti na penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření změnit. Zaměstnavatel může své závazky týkající se penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření zakotvit v kolektivní smlouvě a pak se nároky zaměstnanců v penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření vůči zaměstnavateli odvíjejí od kolektivní smlouvy (v případě státních zaměstnanců podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se bude jednat o kolektivní dohodu). Zaměstnavatel však nesmí nijak ovlivňovat své zaměstnance při výběru penzijní společnosti (např. tak, že by zaměstnavatel poskytoval příspěvky na doplňkové penzijní spoření svých zaměstnanců jen za podmínky, že zaměstnanci mají sjednáno doplňkové penzijní spoření jen u určité penzijní společnosti) ani nesmí přijmout od penzijní společnosti nebo od zprostředkovatele doplňkového penzijního spoření pobídku (tj. úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu) v souvislosti s poskytováním příspěvku na doplňkové penzijní spoření jeho zaměstnancům; za porušení těchto povinností lze zaměstnavateli uložit pokutu za přestupek až do výše 5.000.000 Kč.

PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI

Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření mohou provádět pouze penzijní společnosti. Penzijní společnost je akciová společnost se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti.

ÚČAST NA PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ A DOPLŇKOVÉM PENZIJNÍM SPOŘENÍ

Účastníkem penzijního připojištění se mohla stát osoba, která uzavřela před 1. prosincem 2012 smlouvu o penzijním připojištění podle zákona o penzijním připojištění.

Účastníkem doplňkového penzijního spoření může být fyzická osoba, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Doplňkové penzijní spoření vzniká dnem, který je uveden v této smlouvě.

Zákon o penzijním připojištění ani zákon o doplňkovém penzijním spoření nepřipouští platit příspěvky současně u více penzijních společností, neboť vychází ze zásady, že každý účastník má nárok jen na jeden státní příspěvek. S jednou penzijní společností může účastník doplňkového penzijního spoření uzavřít pouze jednu smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Další smlouvu o doplňkovém penzijním spoření může účastník uzavřít, jen pokud mu byla zahájena výplata dávky nebo bylo přerušeno penzijní připojištění. Účastník penzijního připojištění může být zároveň účastníkem doplňkového penzijního spoření, avšak v takovém případě může platit příspěvky na doplňkové penzijní spoření pouze tehdy, pokud má přerušeno penzijní připojištění, nebo mu byla zahájena výplata dávky z poslední penze.

Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření může zaniknout jen v případech stanovených v zákoně. Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření může vypovědět účastník i penzijní společnost; penzijní společnost je však v možnosti výpovědi značně omezena. Účastník může penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření kdykoliv písemně vypovědět, a to i bez udání důvodu. Penzijní připojištění dále zaniká dohodou, výplatou poslední penze nebo jednorázového vyrovnání místo poslední penze, výplatou odbytného při zániku penzijní společnosti, ukončením trvalého pobytu účastníka na území České republiky, ztrátou bydliště na území členského státu Evropské unie nebo ukončením účasti v důchodovém pojištění nebo ve veřejném zdravotním pojištění v České republice a úmrtím účastníka. Doplňkové penzijní spoření dále zaniká dohodou, ukončením výplaty starobní penze na určenou dobu nebo invalidní penze na určenou dobu, výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného, úhradou jednorázového pojistného pro doživotní penzi nebo jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu a úmrtím účastníka.

NÁROKY ÚČASTNÍKŮ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

Zákon o penzijním připojištění stanoví okruh dávek penzijního připojištění, které lze účastníkům penzijního připojištění poskytovat, a obecné podmínky vzniku nároků na tyto dávky. Konkrétní podmínky nároků na dávky penzijního připojištění jsou obsaženy v penzijním plánu. Nároky účastníků penzijního připojištění zůstávají zachovány i po roce 2012 podle dosavadních předpisů.

Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky:

penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky a v případě pozůstalostních penzí výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem a u starých smluv o penzijním připojištění uzavřených před účinností zákona č. 170/1999 Sb. pravidelná výplata peněžní částky po stanovenou dobu (tato doba může být stanovena počtem let pobírání penze nebo penze může být vyplácena doživotně),

jednorázové vyrovnání,

odbytné.

Z penzijního připojištění lze poskytovat penze starobní, invalidní, výsluhové a pozůstalostní. Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku na starobní penzi a na jednorázové vyrovnání. Stanovení nároků na ostatní druhy dávek penzijního připojištění záleží na penzijním fondu.

Základní podmínkou nároku na starobní penzi je dosažení věku stanoveného penzijním plánem, který nemůže být nižší než 60 let a musí být stejný pro ženy i muže. Dále je podmínkou nároku na starobní penzi určitá doba placení příspěvků na penzijní připojištění (tzv. pojištěná doba), která činí nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit; pojištěná doba jako podmínka nároku nesmí být přitom delší než 120 kalendářních měsíců.

NÁROKY ÚČASTNÍKŮ DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ

Prostředky účastníka doplňkového penzijního spoření se použijí na výplatu těchto dávek:

starobní penze na určenou dobu,

invalidní penze na určenou dobu,

jednorázové vyrovnání,

odbytné,

úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi od pojišťovny,

úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší od pojišťovny.

Podmínkou vzniku nároku na starobní penzi na určenou dobu je dosažení věku 60 let nebo splnění specifických podmínek tzv. předdůchodu podle § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; další podmínkou je získání stanovené délky spořící doby, která činí nejméně 120 kalendářních měsíců. Podmínkou nároku na invalidní penzi na určenou dobu je přiznání invalidního důchodu třetího stupně z důchodového pojištění a trvání spořící doby v délce nejméně 36 kalendářních měsíců; smlouva o doplňkovém penzijním spoření může stanovit delší spořící dobu, která však nesmí přesáhnout 60 kalendářních měsíců. Podmínkou nároku na jednorázové vyrovnání je dosažení věku 60 let a trvání spořící doby v délce nejméně 120 kalendářních měsíců.

V případě, že v době započetí vyplácení starobní penze na určenou dobu splátka této penze činí aspoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované MPSV podle zákona o zaměstnanosti za kalendářní rok předcházejícímu kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení této penze (v roce 2024 činí těchto 30 % částku 12 728,10 Kč), je sjednána měsíčně v neklesající výši bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit a výplata této penze je rozvržena tak, aby započala nejdříve dosažením věku příjemce, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 ZDPo (při stanovení tohoto věku u žen se přitom postupuje stejně jako u mužů stejného data narození) a skončila nejdříve dosažením důchodového věku (výše uvedené pravidlo stanovení tohoto věku u žen platí i zde) sníženého o tři roky, jedná se o tzv. předdůchod. Výhodou tohoto tzv. předdůchodu je, že doba jeho pobírání se považuje za vyloučenou dobu pro účely výpočtu starobního důchodu (řádného i předčasného) podle zákona o důchodovém pojištění), tj. vlivem pobírání tohoto předdůchodu není pojištěnec poškozen při stanovení výpočtového základu pro účely výpočtu starobního důchodu podle zákona o důchodovém pojištění, když již nepracuje nebo pracuje s nižším příjmem. Další výhodou tohoto předdůchodu je, že až do dosažení důchodového věku je jeho poživatel tzv. státním pojištěncem pro účely zdravotního pojištění, tj. pojistné na zdravotní pojištění za něho platí stát. Doba pobírání předdůchodu však není dobou důchodového pojištění.

PŘÍSPĚVKY NA DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ A PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

Účastník doplňkového penzijního spoření a účastník penzijního připojištění je povinen platit na své doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění penzijní společnosti příspěvky. Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a platí se do konce tohoto měsíce; bylo-li sjednáno placení příspěvku na delší období dopředu, je takto stanovená výše příspěvku splatná do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období.

Výše příspěvku účastníka doplňkového penzijního spoření i penzijního připojištění nesmí být nižší, než 100 Kč měsíčně. Maximální částku zákon nestanoví. Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Není nutné platit příspěvek každý měsíc ve stejné částce. Změna výše příspěvku však není možná zpětně. Smlouva o doplňkovém penzijním spoření může stanovit lhůtu pro nabytí účinnosti změny výše příspěvku, která však nesmí být delší než tři měsíce ode dne doručení oznámení účastníka o změně výše příspěvku účastníka.

Penzijní společnosti poskytuje Ministerstvo financí ze státního rozpočtu ve prospěch účastníků doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění státní příspěvky. Penzijní společnost je povinna evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění. Výše státního příspěvku je odstupňována podle výše příspěvku účastníka. Podmínkou poskytnutí státního příspěvku je trvalý pobyt na území ČR, nebo bydliště na území členského státu EU či státu Dohody o EHP, pokud je účastník zároveň účasten důchodového pojištění podle českých právních předpisů anebo je účasten veřejného zdravotního pojištění v ČR. Současně nesmí být účastníku přiznán starobní důchod z důchodového pojištění.

Na každý kalendářní měsíc náleží účastníku, který včas zaplatil příspěvek ve výši aspoň 500 Kč, státní příspěvek, jehož výše je odstupňována podle výše příspěvku účastníka:

je-li výše příspěvku účastníka 500 Kč až 1699 Kč, činí výše státního příspěvku 20 % z částky měsíčního příspěvku účastníka ,

je-li výše příspěvku účastníka 1 700 Kč a více, činí výše státního příspěvku částku 340 Kč.

Za účastníka může platit příspěvek účastníka nebo jeho část zaměstnavatel účastníka. Účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijní společnosti. V případě, že zaměstnavatel platí za zaměstnance příspěvek nebo jeho část, neposkytuje se státní příspěvek na částku, kterou platí zaměstnavatel (pro nárok na státní příspěvek se tedy od příspěvku účastníka odečítá částka placená zaměstnavatelem; pokud by zaměstnavatel platil celý příspěvek za zaměstnance, státní příspěvek by se tedy neposkytoval vůbec).

Příklad nároku na státní příspěvek

Je-li sjednáno, že zaměstnanec bude poukazovat na své penzijní připojištění 700 Kč měsíčně, přičemž 200 Kč bude za něho penzijní společnosti platit jeho zaměstnavatel, bude náležet státní příspěvek jen na částku 500 Kč, tj. 100 Kč; pokud by zaměstnavatel přispíval na penzijní připojištění svého zaměstnance celou částkou 700 Kč měsíčně, nenáležel by v tomto případě státní příspěvek

Nahrávám...
Nahrávám...