Změny v pracovním právu od 1. 6. 2018

Dlouhou dobu to vypadalo, že rok 2018 bude ve znamení velké novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP”). Pro někoho bohudík, pro někoho bohužel, k přijetí této novely nedošlo, a žádných dramatických změn proto právní úprava v oblasti pracovního práva nedoznala. Nezanedbatelný dopad může mít ale změna nastalá ke dni 1. 6. 2018, která souvisí s rozšířením dávek nemocenského pojištění a která se promítá též do praxe zaměstnavatelů.

Jde o změnu provedenou zákonem č. 310/2017 Sb., tou dávkou nemocenského pojištění je dávka nazvaná dlouhodobé ošetřovné a praxe zaměstnavatelů se dotýká především co do právní úpravy překážek v práci, dovolené nebo zákazu výpovědi.

Zjednodušeně řečeno, nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou. Zdůraznit je třeba, že:

Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče (tj. dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče) a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče (dnem uvedeným v rozhodnutí ošetřujícího lékaře, nejpozději však k 90. dni od vzniku potřeby dlouhodobé péče).

K výkonu dlouhodobé péče o jinou fyzickou osobu potřebuje být zaměstnanec uvolněn ze zaměstnání (pracovní volno). Do zákoníku práce byl v této souvislosti doplněn nový § 191a ZP, dle kterého „zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c ZNP, jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody”. Tuto nepříliš povedenou formulaci je třeba chápat tak, že pokud zaměstnanec požádá zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna za účelem dlouhodobé péče ve vazbě na pobírání dlouhodobého ošetřovného, prokáže mu splnění podmínek nastavených zákonem o nemocenském pojištění a na straně zaměstnavatele nebudou existovat žádné vážné provozní důvody, které by tomu bránily, bude zaměstnavatel povinen zaměstnanci pracovní volno poskytnout (udělit mu písemně souhlas s nepřítomností v práci).

S ohledem na podpůrčí dobu u dlouhodobého ošetřovného a na fakt, že pracovní volno podle § 191a ZP je vázáno na poskytování dlouhodobé péče, může výše uvedená překážka v práci trvat až 90 dnů od vzniku potřeby takové péče. Pracovní volno může být souvislé po celou tuto dobu, stejně jako není vyloučeno, že zaměstnanec o ně bude žádat jen na vybrané pracovní dny. Je to dáno tím, že o dlouhodobou péči k jedné a téže ošetřované osobě se může dělit více osob, přičemž platí, že na jeden kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jednomu pojištěnci. Tiskopis žádosti o dlouhodobé ošetřovné (publikovaný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz) předpokládá, že v takovém případě by její součástí měl být rozpis období, ve kterém bude o ošetřovanou osobu dlouhodobě pečovat zaměstnanec jako žadatel, a písemný souhlas ošetřované osoby s tímto rozpisem.

Překážka v práci podle § 191a ZP skončí zaměstnanci rovněž v případě, že ošetřovaná osoba svůj souhlas s poskytováním dlouhodobé péče písemně odvolá. Podle § 41b odst. 4 ZNP musí být v tomto odvolání uveden den skončení poskytování dlouhodobé péče a podpis pojištěnce (zaměstnance jako ošetřující osoby), kterým potvrzuje, že byl o odvolání souhlasu informován, a den, kdy informaci obdržel, nebo podpis dvou svědků, kteří potvrdí, že se tak stalo. Informace směrem k poživateli dlouhodobého ošetřovného je zásadní, protože odvolání souhlasu je účinné nejdříve ode dne následujícího po dni, v němž mu taková informace byla podána. O takovém dni musí následně zaměstnanec informovat zaměstnavatele, aby bylo zřejmé, že končí důvod pro omluvenou absenci v práci.

Jak prokázat?

Aby zaměstnanec mohl s pracovním volnem podle § 191a ZP vůbec počítat, musí zaměstnavateli umět doložit skutečnosti, které mu zakládají právo na zmíněnou dávku nemocenského pojištění, zejména pak to, že: