Tradičním problémem českých zaměstnavatelů, v minulosti
často bagatelizovaným či přehlíženým, je přítomnost démonů na pracovišti. Jimi
rozumím alkohol a kouření. Je nesporné, že po roce 1989 nastala zásadní změna v
nazírání na tyto fenomény a z mnoha firem se démony již prakticky podařilo
vymýtit. Požívání alkoholu na pracovišti, případně kouření v pracovní době má
známá negativa, a to zejména:
nevyužívání pracovní doby;
zhoršování zdravotního stavu zaměstnanců;
rušivý vliv na zodpovědnější kolegy;
zvýšená úrazovost pod vlivem alkoholu, hazardérství;
narušení soustředěnosti zaměstnance při plnění konkrétního
pracovního úkolu v důsledku kuřáckých přestávek;
znečištění pracoviště apod.
Zákoníku práce nelze vytknout, že by řešil tuto
problematiku nedostatečně. Opak je pravdou. Podle ust.
§ 103 odst. 1 písm. l) zákoníku
práce je zaměstnavatel povinen zajistit dodržování zákazu kouření na
pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy, přičemž tímto zvláštním
předpisem je zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami
působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně
souvisejících zákonů. Porušení výše uvedené povinnosti může být sankcionováno
citelnou pokutou ze strany státu.
Dalším ustanovením zákoníku práce, které se zabývá
démony výše popsanými, je ust.
§ 106 odst. 4 písm. e) zákoníku
práce, které přikazuje zaměstnancům nepožívat alkoholické nápoje a
nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní
době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště
zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou
účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se
nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických
podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance,
u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s
plněním těchto úkolů obvykle spojeno.
Zaměstnanci jsou povinni podle
§ 106 odst. 4 písm. i)
podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného
zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových
látek. Zde dochází k důležité změně, neboť dosud museli být uvedeni oni vedoucí
zaměstnanci v pracovním řádu.
Pokud se týká pojmu jiné návykové látky, odkazuje
zákoník práce na zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně
některých dalších zákonů. Jen pro zajímavost uvádím výčet některých z nich:
koka - list, kokain, koncentrát z makoviny, morfin, opium, heroin, konopí.
NahoruÚprava v pracovním řádu
Chtěl bych zdůraznit, že pokud zaměstnavatel hodlá
bojovat proti fenoménu alkoholismu a jiných intoxikací, musí ve svém vnitřním
předpise - i nadále ovšem možno v pracovním řádu - písemně určit, kteří
vedoucí zaměstnanci jsou oprávněni dát pokyn, aby se zaměstnanec podrobil
příslušné zkoušce, ať již orientační dechové či krevní. Ono písemné určení si
lze představit jistě i v obdobné formě. Jeho absence může vést k odmítnutí
zaměstnance podrobit se zjištění požití alkoholu či jiné návykové látky.
Vedoucí zaměstnanec, který je kompetentní udělit příslušný pokyn, jistě nebude
v písemné dokumentu uveden jménem a příjmením, nýbrž zastávanou
funkcí.
Pro potřeby praxe si dovoluji ocitovat výňatky z
ustanovení pracovního řádu zaměstnavatele:
Článek 25 - Základní povinnosti zaměstnanců
m)
nekouřit na pracovištích, kde pracuje byť jediný nekuřák;
Článek 26 - V zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou
zaměstnanci povinni:
dodržovat právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, dodržovat ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, zásady bezpečného chování na pracovišti a stanovené
pracovní postupy, s nimiž byli řádně seznámeni;
nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné omamné
prostředky na pracovištích zaměstnavatele - v pracovní době i mimo tato
pracoviště, nenastupovat pod jejich vlivem do práce a dodržovat stanovený zákaz
kouření ve všech objektech, vyjma…