dnes je 18.7.2024

Input:

Dohoda o práci na dálku sjednaná podle § 317 ZP - varianta č. 1

4.9.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

3.3.8.1
Dohoda o práci na dálku sjednaná podle § 317 ZP – varianta č. 1

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Dohoda o práci na dálku sjednaná podle § 317 ZP – varianta č. 1

Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený ...............................................

a

zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ....................... trvale bytem .........................

(dále jen “zaměstnavatel“ a “zaměstnanec“)

uzavírají tuto

dohodu o práci na dálku.

  1. Podle pracovní smlouvy uzavřené dne ............... zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru jako ............... .............. (uvést druh práce) s místem výkonu práce ...........................(uvést místo výkonu práce).
  2. Zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli, že zaměstnanec bude od........... (uvést konkrétní datum), případně do ...... (uvést konkrétní datum) konat práci na dálku (mimo pracoviště zaměstnavatele).
  3. Zaměstnanec bude práce konat v ...........................(uvést místo s adresou výkonu práce).
  4. Varianta č. 1: Závazek z dohody na práci na dálku lze rozvázat dohodou zaměstnavatele a zaměstnance ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (výpovědní dobu lze sjednat v odlišné délce – kratší, anebo delší, musí však být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance). Dohoda i výpověď závazku z dohody musí být písemná.

Varianta č. 2: Zaměstnavatel a zaměstnanec sjednali, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět.

  1. Zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli, že práci bude zaměstnanec konat v pracovní době, kterou si rozvrhuje sám za níže sjednaných podmínek. Na pracovní poměr se vztahují všechna ustanovení zákoníku práce upravující pracovní poměr s výjimkami uvedenými v § 317 odst. 4 písm. a) a b) ZP. Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodl, že zaměstnanec bude práci konat v pracovní dny pondělí až pátek v rozmezí od 8 hodin do 20 hodin. Zaměstnanec nesmí pracovat v pracovní dny od 20.00 do 8.00, o víkendech a ve dnech, na které připadá svátek. Maximální délka směny může činit 12 hodin. Zaměstnanec je povinen čerpat přestávky na jídlo a oddech. Zaměstnanec potvrzuje, že nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce bude tyto přestávky čerpat alespoň v délce 30 minut. Zaměstnanec je povinen konat práci pouze v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, což je 40 hodin týdně, za shora uvedených podmínek. Nepřísluší mu mzda ani plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy nebo příplatek za práci ve svátek.
  2. Zaměstnanec je povinen vést elektronicky evidenci pracovní doby a případně zápis času stráveného jednotlivými činnostmi (time sheet) podle pokynů zaměstnavatele.
  3. Pro účely poskytování náhrady mzdy podle § 192 ZP a § 194 ZP (dočasná pracovní neschopnost a karanténa) a čerpání dovolené se stanoví toto rozvržení pracovní doby do směn............ (uvést konkrétní rozvržení např. Po až Pá od 8 hod. do 16.30 hod.).
  4. Zaměstnanec je povinen před započetím výkonu práce na sjednaném místě umožnit zaměstnavateli prohlídku sjednaného místa výkonu práce, aby mohl posoudit, zda jsou zajištěny povinnosti vyplývající mu z předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnanec je povinen podřídit se případně přijatým opatřením vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
  5. Zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli vznik pracovního úrazu, průběh úrazového děje a jeho následek. V případě vzniku pracovního úrazu je zaměstnanec povinen zaměstnavateli, příp. osobě pověřené zaměstnavatelem, zpřístupnit místo výkonu práce (pracoviště) k přešetření okolností vzniku pracovního úrazu.
  6. Zaměstnavatel vybaví zaměstnance těmito předměty či pomůckami .................. (uvést konkrétní materiální vybavení).
  7. Zaměstnanec bude práci přebírat a předávat.......................... (uvést konkrétní způsob a termíny předání).
  8. Zaměstnanec je povinen se na výzvu zaměstnavatele dostavit na pracoviště zaměstnavatele k účasti na pravidelných poradách (je možné uvést konkrétní způsob sdělení výzvy či termín).
  9. Varianta č. 1: Zaměstnavatel a zaměstnanec sjednali, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část podle § 190a ZP zaměstnanci nepřísluší.

Varianta č. 2: Zaměstnanci přísluší náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část podle § 190a ZP v paušální částce za započatou hodinu stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Varianta č. 3: Zaměstnanci přísluší náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část podle § 190a ZP, které mu vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku a které zaměstnanec zaměstnavateli prokáže.

  1. Zaměstnanec je povinen při výkonu pracovních činností z místa výkonu práce zajistit ochranu dat, údajů a informací souvisejících s výkonem práce a plněním pracovních úkolů dle podmínek stanovených jak v pracovní smlouvě, tak i v této dohodě, nebo v předpisech zaměstnavatele, a to před jejich možným zneužitím třetí osobou a před zveřejněním. Pokud zaměstnanec bude při výkonu své práce zpracovávat osobní údaje, je vázán mlčenlivostí a je povinen zajistit ochranu těchto osobních údajů před jejich zneužitím třetí osobou, nebo jejich zveřejněním, pokud k tomu neobdržel předchozí písemný souhlas subjektů údajů. Při zpracování těchto osobních údajů je zaměstnanec povinen dodržovat příslušné obecně závazné právní předpisy zejm. zák. č.110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, předpisy Evropské unie, zejm. nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 (tzv. GDPR) a související vnitřní předpisy zaměstnavatele.
  2. V ostatním se sjednaný pracovní poměr nemění.
  3. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a jedno zaměstnanec.

V ..................... dne ...................

................................

podpis zaměstnance

...............................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 101 až 108 ZP

  • § 190 - § 194 ZP

  • § 317 ZP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

  • § 6 odst. 8 ZDP

  • § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se upravují osobní překážky v práci na straně zaměstnance

Komentář:

Zaměstnanec může v dohodě se zaměstnavatelem konat práci na jiném místě, než je (jsou) pracoviště zaměstnavatele. Může se jednat o jakékoliv dohodnuté místo, nejčastěji bydliště zaměstnance, není to však podmínkou. Může být dohodnuto i více míst výkonu práce na dálku buď obecně nebo konkretizováno po jednotlivých dnech. Při tomto sjednání zákoník práce žádné omezení nemá. Dohoda o práci na dálku může být sjednána při vzniku pracovního poměru v pracovní smlouvě, v jeho průběhu jako změna pracovní smlouvy anebo jako samostatná dohoda o práci na dálku při vzniku pracovního poměru nebo kdykoliv v jeho průběhu. Výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Povinná písemná forma je novým požadavkem na základě novely zákoníku práce z roku 2023.

Pokud zaměstnavatelé doposud dohodu o práci na dálku (dříve zpravidla označovanou jako home office) písemně sjednánu nemají, musí tak učinit do jednoho měsíce po nabytí účinnosti novely zákoníku práce z roku 2023. Obsah dohody o práci na dálku ale stanoven ani novelou zákoníku práce není, zaměstnavatel si může sjednat pravidla výkonu práce podle svých potřeb a samozřejmě také podle ochoty zaměstnance sjednat vzájemná pravidla, protože se jedná o dohodu, na které se musí dohodnout obě strany, tj. jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec.

Novela zákoníku práce nově připouští, aby zaměstnavatel mohl práci na dálku zaměstnanci také nařídit, tj., jednostranně mu určit výkon práce na dálku. Doposud zaměstnavatel toto jednostranné oprávnění neměl, sjednat práci na dálku bylo vždy možné pouze po dohodě se zaměstnancem. Některá opatření proti šíření epidemie v době covidové si však vynutila změnu právní úpravy, protože oprávnění zaměstnavatele nařídit za určitých přesně stanovených podmínek a pouze v určitém rozsahu výkon práce na dálku chybělo. Nařídit práci z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, může zaměstnavatel zaměstnanci písemně ve zcela výjimečných případech, a to pouze na základě opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona. Tímto zákonem je např. zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, nebo zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Nařídit výkon práce na dálku lze pouze na nezbytně nutnou dobu (například na dobu epidemie), pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku je pro výkon práce způsobilé. V případě nařízení práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, není nutné uzavřít se zaměstnancem dohodu o práci na dálku. Zaměstnavatel může práci nařídit zaměstnanci pouze na místo, které určí zaměstnanec.

I když to právní úprava ani po novele zákoníku práce v roce 2023 nevyžaduje, protože obsah dohody není upraven, měla by dohoda o práci na dálku obsahovat základní pravidla, kterými se strany při sjednání práce na dálku chtějí řídit. Je to potřebné i proto, že podmínky výkonu práce a především to, kdy má zaměstnanec pracovat, se mohou zásadně lišit a také je potřebné počítat s tím, že zákoník práce v podrobnostech pravidla výkonu práce na dálku výslovně neupravuje. Řešení sporů ohledně faktického způsobu výkonu práce na dálku, nejsou-li pravidla sjednána, je tak vždy komplikované. Podstatné pro obsah dohody o práci na dálku je také důvod výkonu práce na dálku. Často práce na dálku totiž bývá pouze benefit, který zaměstnavatelé poskytují zaměstnanci na jeho žádost za dohodnutých podmínek, většinou krátkodobě, ve dnech navazujících na víkendy. Dohoda o výkonu práce na dálku může být proto v těchto případech jednodušší. Je-li ale práce na dálku konána jako standardní součást výkonu práce a zaměstnanec na pracovišti zaměstnavatele vůbec nepracuje anebo pouze ve dnech, kdy se konají porady, je potřebné se zaměstnancem sjednat i bližší pravidla pro pracovní dobu, předávání práce apod. K tomu blíže ve variantě 3.3.8.2.

Práci na dálku upravuje § 317 ZP a po novele nově i § 190a ZP, který upravuje náhradu nákladů poskytovaných při práci na dálku. Hlavními změnami oproti dosavadní právní úpravě na základě novely zákoníku práce z roku 2023 jsou:

  1. Práce mimo pracoviště zaměstnavatele se označuje jako práce na dálku. Doposud obecně používaný pojem "home office" byl pouze zvykový, zákoník práce jej neupravoval a nový pojem práce na dálku přesněji vystihuje obsah tohoto způsobu výkonu práce. Nemusí se totiž jednat jen o "práci z domova", práce může být vykonávána z jakéhokoliv se zaměstnavatelem dohodnutého místa, příp. několika míst, jak si to strany sjednají. V podstatě se tak vhodněji vystihuje charakter tohoto způsobu práce, protože je konán zpravidla elektronickými prostředky, tedy na dálku.
  2. Výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
  3. Písemná dohoda
Nahrávám...
Nahrávám...