3.3.12
Dohoda o pracovní pohotovosti
JUDr. Věra Bognárová
NahoruDohoda o pracovní pohotovosti
Zaměstnavatel ................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený ...............................................
a
zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ........................ trvale bytem .........................
(dále jen “zaměstnavatel“ a “zaměstnanec“)
uzavírají tuto
Nahorudohodu o pracovní pohotovosti
1. Zaměstnanec souhlasí s výkonem pracovní pohotovosti (lze uvést maximální rozsah v kalendářním roce, v kalendářním měsíci nebo v kalendářním dni, nebo případně je možné dohodnout všechny tyto limity).
2. Pracovní pohotovost bude vykonávána v ...................................... (uvést místo odlišné od pracovišť zaměstnavatele).
3. Pracovní pohotovost je zaměstnanci oprávněn nařídit .................................. (např. přímý nadřízený zaměstnance).
4. Pracovní pohotovost bude nařizována............. např.:
- - písemným rozvrhem, se kterým bude zaměstnanec seznámen nejpozději do posledního dne předcházejícího měsíce na následující kalendářní měsíc.
- - ústně, telefonicky nebo písemně alespoň týden předem (nebo v jiné lhůtě).
- - na dny nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu (§ 92 ZP) pouze jednou v kalendářním měsíci.
5. Dohodu lze zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni nebo jednostranně může být zrušena výpovědí s výpovědní dobou jednoho měsíce, která začne běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.
6. Za pracovní pohotovost přísluší zaměstnanci odměna ve výši ................... (nejméně 10 % průměrného výdělku).
7. Dohoda se sjednává na dobu určitou od do (nebo neurčitou).
V ............... dne ...................
....................................
podpis zaměstnance
...........................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 78 odst. 1 ZP
-
§ 93 ZP
-
§ 95 ZP
-
§ 96 ZP
-
§ 140 ZP
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Komentář:
Zákoník práce definuje pracovní pohotovost v § 78 odst. 1 písm. h) ZP, podmínky výkonu pracovní pohotovosti upravuje v § 95 ZP a odměňování pracovní pohotovosti obsahuje § 140 ZP.
Pracovní pohotovostí je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost však může být vykonávána výhradně mimo pracoviště zaměstnavatele na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě. Tato zásada platí od 1. 1. 2007 a byla přijata zákoníkem práce na rozdíl od předchozí právní úpravy, která umožňovala držení pracovní pohotovosti i na pracovišti zaměstnavatele. Od 1. 1. 2007 je doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce, ačkoliv ji v daném okamžiku ještě nekoná, považována za pracovní dobu podle § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Zaměstnanec nemusí pracovní pohotovost vykonávat. Zaměstnavatel ji může na zaměstnanci požadovat jen, jestliže se na tom s konkrétním zaměstnancem dohodne. Zákoník práce dohodu o možném výkonu pracovní pohotovosti blíže neupravuje, nestanoví proto ani její podstatné náležitosti ani nepožaduje povinnou písemnou formu.
Na výkonu pracovní pohotovosti je možné se dohodnout v pracovní smlouvě nebo i v jiné písemné dohodě, jejíž vzor je přiložen. Dohoda o výkonu pracovní pohotovosti může být sjednávána i ústně, může být sjednávána na dobu neurčitou nebo na určité delší období, ale může být sjednávána i případ od případu v návaznosti na potřebu držení pracovní pohotovosti. Jakým způsobem bude dohoda o pracovní pohotovosti sjednávána, zda ústně či písemně, jednorázově anebo na delší dobu, záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, které je ovlivněno jeho potřebou výkonu pracovní pohotovosti, jejím rozsahem a také tím, zda se jedná o běžnou součást činnosti zaměstnavatele nebo se jedná o krátkodobou nárazovou potřebu. Jestliže se bude jednat o nárazovou činnost, která se může projevit u zaměstnavatele pouze ojediněle, je možné se se zaměstnancem na výkonu pracovní pohotovosti dohodnout nejčastěji ústně s tím, že zaměstnavatel navrhne zaměstnanci, aby pracovní pohotovost konal, a on s tímto návrhem vysloví souhlas. Tento postup je však možný pouze v případech, kdy zaměstnavatel není na výkonu pracovní pohotovosti závislý. Jestliže činnost zaměstnavatele vyžaduje, aby připravenost zaměstnanců k možnému výkonu práce zajistil i v době jejich odpočinku a měl tak možnost na zaměstnanci požadovat držení pracovní pohotovosti a mohl se tak spolehnout na to, že zaměstnanci budou v dohodnutém rozsahu pracovní pohotovost konat, je nutné dohodu o výkonu pracovní pohotovosti sjednat písemně. Zaměstnavatel tak má možnost požadovat na zaměstnanci konání pracovní pohotovosti v dohodnutém rozsahu a v místě, na kterém se dohodnou. Dohoda o pracovní pohotovosti tak musí obsahovat vedle obecných náležitostí všech dohod tedy, kdo a kdy ji uzavírá, také ujednání o tom, že se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli na výkonu pracovní pohotovosti, v jakém rozsahu a případně i za jakých podmínek.
Je-li dohoda o pracovní pohotovosti sjednána na dobu delší nebo na dobu neurčitou, je…
