Flexinovela sloučila dva výpovědní důvody a zavedla jednorázovou náhradu. Na co je třeba pamatovat v souvislosti s exekučními srážkami?
Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jsou podle § 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen "ZP"), povinni se pojistit pro případy nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to buď u Generali České pojišťovny a. s., k 31. 12. 1992, nebo u Kooperativa pojišťovny, a. s.,Vienna Insurance Group, podle podmínek stanovených v § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákonné pojištění se nevztahuje na organizační složky státu.
Rozsáhlou novelou zákoníku práce k 1. 6. 2025 došlo mj. ke sloučení dvou výpovědních důvodů do jednoho v § 52 písm. d) ZP v případě, pokud zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, a to bez ohledu, zda tomu tak je v souvislosti s pracovním úrazem, nemocí z povolání, ohrožením touto nemocí nebo obecným onemocněním.
V souvislosti s touto změnou došlo v ustanovení § 67 ZP ke zrušení odstupného při skončení pracovního poměru z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí a tato finanční kompenzace byla zařazena do nového ustanovení § 271ca ZP jako jednorázová náhrada, která je hrazená v rámci zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. d) ZP z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, přísluší při skončení pracovního poměru jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanci přísluší náhrada rovněž v případě, že k rozvázání pracovního poměru došlo dohodou uzavřenou z téhož důvodu. Náhradu je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě náhrady v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
Průměrný výdělek pro určení výše náhrady škody stanoví zaměstnavatel s ohledem na § 271m ZP nejen z rozhodného období kalendářního čtvrtletí, které předchází ukončení pracovního poměru, ale i z předchozího kalendářního roku, bude-li to pro zaměstnance výhodnější.
Jednorázovou náhradu lze u pojišťovny uplatnit nejdříve od data ukončení pracovního poměru od 1. 6. 2025. Podle bodu 6 § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů (dále jen "ZDP") podléhá jednorázová náhrada dani z příjmu, ale jako náhrada škody nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění.
Prokáže-li se, že pracovní úraz byl z části zaviněn zaměstnancem, je pojišťovna oprávněna plnění krátit. Bude-li jednorázová náhrada z uvedeného důvodu krácena, vznikne zaměstnavateli škoda, neboť zaměstnavatel je povinen jednorázovou náhradu zaměstnanci vyplatit v pravidelném výplatním termínu při skončení zaměstnání, pokud se nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty, avšak refundovaná částka bude pojišťovnou uhrazována obvykle později.
Pojišťovna je povinna podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. nahradit zaměstnavateli škodu v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Případné plnění nad rámec zákonného 12násobku průměrného měsíčního výdělku tak zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků a toto plnění nebude pojišťovnou refundováno.
V souladu s ustanovením § 299 odst. 1 písm. i) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "OSŘ") podléhá tato náhrada škody srážkám na výkony rozhodnutí a insolvenčním srážkám.
Protože se objevily informace z pojišťovny týkající se úhrady jednorázové náhrady, že úhradu provede buď zaměstnavatel a u pojišťovny si posléze uplatní refundaci vyplacené částky, nebo bude mít zaměstnavatel možnost zplnomocnit pojišťovnu k přímé výplatě…
