dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 114/2002 SbNU, sv. 28, K restituci majetku konfiskovaného v době, kdy původní vlastník již nežil; K ležící pozůstalosti (hereditas iacens)

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 28, nález č. 114

I. ÚS 469/01

K restituci majetku konfiskovaného v době, kdy původní vlastník již nežil
K ležící pozůstalosti (hereditas iacens)

Jestliže konfiskace majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, proběhla v době, kdy původní vlastník (zůstavitel) již sice nežil, avšak byl ještě s ohledem na úpravu „ležící pozůstalosti“ podle tehdy platných předpisů fiktivním držitelem pozůstalosti, protože přijetí dědictví pozůstalou osobou se v průběhu řízení nepodařilo prokázat, nelze pominout důkazní břemeno stěžovatelky - prokázat, že je oprávněnou osobou ve smyslu restitučních předpisů ve vztahu k původnímu vlastníku (zůstaviteli).

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 1. října 2002 sp. zn. I. ÚS 469/01 ve věci ústavní stížnosti V. H. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 12. 4. 2002 sp. zn. 38 Ca 210/2000, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, okresního pozemkového úřadu, z 5. 1. 2000 sp. zn. PÚ 182/2000-333/Mx, že stěžovatelka není vlastníkem nemovitostí.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

1. Stěžovatelka ve své včas podané ústavní stížnosti navrhla zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2002 č. j. 38 Ca 210/2000-42. Namítala, že rozhodnutím Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, okresního pozemkového úřadu, (dále jen „pozemkový úřad“) ze dne 5. 1. 2000 sp. zn. PÚ 182/2000-333/Mx bylo určeno, že není vlastníkem nemovitostí (v rozhodnutí specifikovaných) v k. ú. a obci C. podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o půdě“). Proti tomuto rozhodnutí podala opravný prostředek ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který věc postoupil Městskému soudu v Praze. Tento obecný soud napadeným rozsudkem rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdil.

Stěžovatelka v odůvodnění své stížnosti uvedla, že dne 3. 4. 1945 zemřel J. K., trvale bytem C. 8, vlastník sporných nemovitostí (dále též „původní vlastník“). Tyto nemovitosti byly původnímu vlastníkovi konfiskovány na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, ze dne 21. 6. 1945, který nabyl účinnosti dne 23. 6. 1945. Stěžovatelka konstatovala, že uvedený dekret o znárodnění majetku byl vydán a účinnosti nabyl až po smrti původního vlastníka. Konfiskace byla provedena vyhláškou Okresního národního výboru v Dačicích ze dne 21. 9. 1945 č. j. 9859/X, kde je jmenovaný uveden pod č. 24. Podáním ze dne 20. 10. 1945 žádala pozůstalá manželka původního vlastníka, paní J. K., Okresní národní výbor v Dačicích o vynětí majetku zemřelého manžela z konfiskace, což bylo zamítnuto výměrem tohoto úřadu ze dne 4. 10. 1946 pod č. j. 5910/3-X. Stěžovatelka uvedla, že posledně uvedené doklady se již pravděpodobně nedochovaly, avšak jejich

Nahrávám...
Nahrávám...