Nález 124/2006 SbNU, sv. 41, K trestnému činu udávání padělaných a pozměněných peněz
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 124
IV. ÚS 38/06
K trestnému činu udávání padělaných a pozměněných peněz
V demokratickém právním státě je vyloučeno, aby v jednom právním odvětví uznávaná realita obchodu s cizí měnou byla považována za právem aprobovanou a v jiném odvětví práva byla chápána jako nemožná a zakázaná. Cizí měna dle současného práva již není mezi soukromými osobami za stanovených podmínek res extra commercium; nabude-li tedy nevědomě jejím dovoleným prodejem padělané či pozměněné peníze ten, kdo je pak udá jako pravé, nemůže se dopustit trestného činu padělání a pozměňování peněz dle § 140 odst. 2 alinea2 trestního zákona. Pokud obecné soudy vycházely z názoru opačného, aplikovaly nesprávně normy jednoduchého práva, což vedlo k nesprávným závěrům dopadajícím do rozhodnutí o vině (a tím i trestu) stěžovatele v intenzitě zakládající porušení jeho základního práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Vedle toho je zřejmé, že došlo i k porušení čl. 39 Listiny základních práv a svobod, tedy práva stěžovatele být shledán vinným spácháním trestného činu jen za jednání stanovené v zákoně.
Nález
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické - ze dne 19. června 2006 sp. zn. IV. ÚS 38/06 ve věci ústavní stížnosti R. D. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2005 sp. zn. 7 Tdo 1314/2005, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 3. 2005 sp.zn. 12 To 9/2005 a proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 1. 2005 sp. zn. 50 T 5/2004, jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 trestního zákona.
Výrok
I. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2005 sp. zn. 7 Tdo 1314/2005 a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 3. 2005 sp. zn. 12 To 9/2005 se zrušují.
II. Co do zbytku se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění
I.
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 31. 1. 2006 se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena jeho základní práva a svobody plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a dále z čl.6 a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).
Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem byl stěžovatel uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea 2 trestního zákona a trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 trestního zákona a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) roků. Tento trestný čin měl stěžovatel spáchat tím, že: „Dne 25. 10. 2003 ve večerních hodinách v M. před hernou G. získal nestandardní směnou 600 EURO za 15 000 Kč od neznámých osob celkem 30 ks bankovek nominální hodnoty 500 Kč a z toho nejméně 17 ks padělků stejného sériového čísla C79 146066 a nejpozději dne 26. 10. 2003 zjistil, že v rámci…
