dnes je 3.12.2022

Input:

Nález 15/2006 SbNU, sv. 40, K rozhodování obecných soudů o úpravě styku rodiče s nezletilým dítětem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 15

I. ÚS 238/05

K rozhodování obecných soudů o úpravě styku rodiče s nezletilým dítětem

Snaha otce o co možná nejširší styk s nezletilým synem nemůže být použita proti němu. Je a stále zůstává rodičem se všemi právy a povinnostmi z tohoto vztahu vyplývajícími.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 17. ledna 2006 sp. zn. I. ÚS 238/05 ve věci ústavní stížnosti J. V. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 31. 1. 2005 č.j.12 Co 761/2004-117 a rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 3. 5. 2004 č. j. P 855/2002-75, jimiž bylo rozhodnuto o úpravě styku stěžovatele s jeho nezletilým synem.

Výrok

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 31.1. 2005 č. j. 12 Co 761/2004-117 a Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 3. 5. 2004 č. j. P 855/2002-75 porušily základní právo stěžovatele zakotvené v čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, a proto se tyto rozsudky zrušují.

Odůvodnění

Stěžovatel ve včasné ústavní stížnosti, která splňuje i ostatní formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), navrhl zrušení v záhlaví označených rozsudků Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále též „krajský soud“) a Okresního soudu v Olomouci (dále též „okresní soud“).

Stěžovatel uvedl, že rozsudkem okresního soudu byla v roce 2002 schválena dohoda rodičů, podle níž jeho nezletilý syn byl svěřen do výchovy matce, byla dohodnuta výše výživného placeného otcem a rozsah jeho styku se synem. Rozsudkem ze dne 3. 5. 2004 okresní soud vyhověl návrhu matky a styk stěžovatele se synem zúžil. Krajský soud rozsudek okresního soudu potvrdil. Obecné soudy podle stěžovatele porušily jeho ústavní práva daná Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) v čl. 32 odst. 4, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2. Bylo zasaženo zejména do práva dítěte na rodičovskou výchovu a péči, do práva stěžovatele dítě vychovávat a pečovat o ně ve smyslu Listiny, Úmluvy o právech dítěte, usnesení Rady pro lidská práva ze dne 6. 1. 2003. Jedná se i o zásah do práv rodiče, zaručených v § 26 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině. Obecné soudy obou stupňů nevzaly v úvahu právo dítěte na rovnocenný vztah s oběma rodiči, ani právo rodiče, který nemá dítě v přímé péči, na jeho co nejširší účast na výchově dítěte. Změnu poměrů viděly v tom, že dítě začalo chodit do školy. Stěžovatel v této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2005 sp. zn. II. ÚS 363/03 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č.12, str. 133), podle něhož ani povinná školní docházka není důvodem pro výrazné omezení styku rodiče s dítětem. V jeho případě se nejednalo o změnu poměrů předpokládanou § 28 zákona o rodině. Dohoda schválená předchozím rozsudkem okresního soudu se může realizovat i poté, co nastaly změny. Obecné soudy zaměnily zájem matky za zájmy dítěte a nevypořádaly se dostatečně se skutkovými zjištěními o mnohočetném zmaření styků

Nahrávám...
Nahrávám...