dnes je 21.9.2024

Input:

Nález 172/2008 SbNU, sv.51, K právu na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím státu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 51, nález č. 172

I. ÚS 134/08

K právu na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím státu

Pokud bylo pravomocně rozhodnuto o zproštění obžaloby nebo o zastavení trestního stíhání, je povinností státu, aby nahradil náklady řízení nejen osobě, „na níž byl trest vykonán“ (§ 372 odst. 1 trestního řádu, ve znění tehdy účinném), nýbrž i osobě, která byla osobě již zemřelé oprávněna zvolit obhájce (§ 37 odst. 1 trestního řádu). Bylo totiž v zájmu samotného právního státu, aby řízení napravující zjevné nespravedlnosti proběhlo.

Jestliže se naznačené úvahy neuplatnily v rozhodnutích obecných soudů, došlo k porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím státu dle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně - ze dne 15. října 2008 sp. zn. I. ÚS 134/08 ve věci ústavní stížnosti M. O. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007 č. j. 62 Co 270/2007-51 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. 3. 2007 sp.zn. 8 C 147/2005, jimiž byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba ve věci náhrady nákladů řízení, které stěžovatelka vynaložila v souvislosti s obnovou řízení v trestní věci svého zemřelého otce, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6 jako účastníků řízení.

Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007 č. j. 62 Co 270/2007-51 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. 3. 2007 sp. zn. 8 C 147/2005 se ruší.

Odůvodnění

I.

1. Včas a řádně podanou ústavní stížností stěžovatelka napadla rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007 č. j. 62 Co 270/2007-51 a Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. 3. 2007 sp. zn. 8 C 147/2005 a navrhla jejich zrušení. Tvrdila, že jimi byla porušena její základní práva zaručená čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím) a čl. 6 odst. 1 ve spojení s čl. 41 (správně patrně: čl. 14) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (právo na spravedlivý proces a zákaz diskriminace).

II.

Rekapitulace skutkového stavu

2. Z vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 8C 147/2005 a samotné ústavní stížnosti zjistil Ústavní soud, že stěžovatelka se žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 6 domáhala po České republice - Ministerstvu obrany (dále jen „Ministerstvo obrany“) úhrady nákladů řízení, které vynaložila v souvislosti s řízeními před Okresním soudem v Olomouci. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 10. 3. 2004 sp. zn. 6 Nt 204/2003 byla povolena obnova řízení v trestní věci stěžovatelčina otce R. K., který byl v roce 1928 Divizním soudem v Olomouci odsouzen pro odepření základní vojenské služby k trestu zostřeného žaláře v trvání 18 měsíců nepodmíněně. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. 4. 2004 sp. zn. 6T 62/2004 bylo trestní stíhání R. K. zastaveno.

3. Předmětem stěžovatelčiny žaloby v řízení sp. zn. 8 C 147/2005 byla částka 7 960,50 Kč, která

Nahrávám...
Nahrávám...