dnes je 27.7.2024

Input:

Nález 202/2006 SbNU, sv.43, K včasnému podání dovolání

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 43, nález č. 202

IV. ÚS 110/06

K včasnému podání dovolání

Ustanovení občanského soudního řádu a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), upravující doručování jsou ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stanoveným postupem, kterým je možno domáhat se u nezávislého a nestranného soudu svých práv. Tato právní úprava je konkretizací kautel práva na soudní ochranu, zejména práva na přístup k soudu. Účelem právní úpravy doručování není kladení překážek osobám uplatňujícím práva, nýbrž stanovení formálního postupu pro jejich uplatňování. Přílišný formalismus, spočívající v uplatňování pouhého jazykového výkladu právní normy, nerespektující účel tohoto institutu, je způsobilý založit extrémní rozpor s principy spravedlnosti, a tím porušení základních práv a svobod.

Výklad slovního spojení „lhůta je zachována, je-li ... podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit“ (§ 57 odst. 3 občanského soudního řádu), upínající se ke skutečnosti, kdy se dostala poštovní zásilka do faktické dispozice zaměstnanců poštovního přepravce, je výkladem, jenž pro přílišný formalismus zakládá porušení práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické - ze dne 1. listopadu 2006 sp. zn. IV. ÚS 110/06 ve věci ústavní stížnosti RNDr. J. Č. proti výroku II. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23.11. 2005 č. j. 28 Cdo 1584/2005-724, jímž bylo dovolání stěžovatelky odmítnuto pro opožděnost, a proti výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2004 č. j. 16 Co 20/2004-643 o zamítnutí žaloby ohledně uzavření dohody o vydání 17/40 parcely č. p. 674/2 s domem č.p. 616 v k. ú. Karlín.

Výrok

I. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2005 č. j. 28 Cdo 1584/2005-724 se ve výrocích II. a III. zrušuje.

II. Co do zbytku se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 6. 3. 2006 se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena její základní lidská práva a svobody plynoucí z čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

2. Stěžovatelka (v řízení před obecnými soudy žalobkyně) se domáhala žalobou podanou u soudu dne 23. 12. 1991 proti žalovanému ČSAD Technické zásobovací služby Praha, s. p., povinnosti uzavřít s ní dohodu o vydání pozemků v návrhu specifikovaných, a to s veškerými průmyslovými objekty. Obecné soudy i Ústavní soud ve sporu již několikrát rozhodovaly, a to Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 10. 12. 1996 č. j. 12 C 355/91-272, Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 12. 1997 č. j. 35 Co 200/97-317, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 12. 1997 č. j. 35 Co 200/97-327, Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 23. 5. 2000 č. j. 28 Cdo 1191/99-390, Ústavní soud usnesením ze dne 29.6. 2000 sp. zn. III. ÚS 166/98 (nepublikováno), Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 28. 11. 2002 č. j. 7C 26/2000-602, Městský soud v

Nahrávám...
Nahrávám...