dnes je 6.7.2022

Input:

Nález 63/2005 SbNU, sv. 36, K dokazování v občanském soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 63

I. ÚS 679/04

K dokazování v občanském soudním řízení

Obecné soudy postavily své zamítavé stanovisko především na tom, že ke smlouvě o převodu nemovitosti nebyl dán předchozí souhlas ONV, aniž by však věnovaly pozornost dalším důkazům, jimiž se stěžovatelé snažili prokázat, že na straně jejich právních předchůdců existovala dobrá víra, že jim nemovitosti vlastnicky patří.

V tomto směru nelze nevidět, že stěžovatelé uváděli (a pro toto tvrzení předkládali důkazy), že se o neexistenci předchozího souhlasu dozvěděli až po mnoha letech ode dne, kdy nemovitosti měly být převedeny.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Janů a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera - ze dne 23. března 2005 sp. zn. I. ÚS 679/04 ve věci ústavní stížnosti Ing. Josefa G. a Jana G. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 16. 6. 2004 sp. zn. 25 Co 192/2004, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze 13. 2. 2004 sp. zn. 10 C 83/2003, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelů na určení, že bezpodílovými spoluvlastníky nemovitostí byli ke dni smrti jejich otce Jaroslava G. jejich rodiče Jaroslav G. a Božena G.

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 192/2004-61 ze dne 16. června 2004 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatelé proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 192/2004-61 ze dne 16. 6. 2004, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jičíně č. j. 10 C 83/2003-48 ze dne 13. 2. 2004, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelů na určení, že bezpodílovými spoluvlastníky stavebního pozemku č. 11 a pozemků č. 82, 88/1, 521/10 včetně budovy č. p. 23 na stavebním pozemku č. 11 zapsaných na LV č. 549 pro katastrální území B. u Katastrálního úřadu v Jičíně byli ke dni smrti Jaroslava G. (tj. ke dni 15. 12. 1993) Jaroslav G., nar. 20. 12. 1908, a Božena G., nar. 8. 4. 1923. Napadeným rozsudkem bylo podle názoru stěžovatelů porušeno ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Porušení práva na spravedlivý proces spatřují stěžovatelé zejména v následujících skutečnostech:

K porušení práva na spravedlivý proces došlo tím, že soud neumožnil stěžovatelům prokázat tvrzené skutečnosti a zamítl návrh na výslech svědka Františka G., který byl osobně účasten jednání otce stěžovatelů a prvního žalovaného na počátku 90. let a byl podrobně seznámen s detaily věci, neměl důvod stranit stěžovatelům a jedná se o osobu, která je odborníkem v nakládání s nemovitostmi. S ohledem na úmrtí rodičů a na běh času se tak stěžovatelé ocitli v důkazní nouzi, takže navrhovaný výslech svědka je důležitým důkazem, jehož provedení soud zabránil.

Dále stěžovatelé namítají, že při hodnocení důkazů nepřihlédl soud ke všem předloženým důkazům, které vyšly v řízení najevo, a nezhodnotil je tak, jak to vyplývá z ustanovení § 132 občanského soudního řádu. Odvolací soud uvedl, že tvrzení stěžovatelů o písemné kupní smlouvě týkající se sporných nemovitostí zůstalo osamocené, nebo pouhý účet

Nahrávám...
Nahrávám...