Pracovní úraz může být podnětem pro návštěvu kontrolního orgánu. Co od ní očekávat a jak se na ni připravit?
Orgány inspekce práce jsou oprávněny kontrolovat dodržování všech povinností zaměstnavatelů souvisejících s pracovními úrazy. Předmětem jejich kontrol mohou být rovněž i samotné příčiny a okolnosti jednotlivých pracovních úrazů. Státní úřad inspekce práce i na podkladě informací poskytnutých ze strany zaměstnavatelů (zejména na základě zaslaných záznamů o pracovních úrazech) vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech, přičemž i ve spolupráci s Českým báňským úřadem sestavuje každoroční zprávu o pracovní úrazovosti.
KONTROLY PŘÍČIN A OKOLNOSTÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ
Základní povinností zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem je objasnit příčiny a okolnosti jeho vzniku. Nicméně to nemusí být výhradně jen zaměstnavatel, který toto provádí. Rovněž i orgány inspekce práce jsou oprávněny v rámci své kontrolní činnosti příčiny a okolnosti jednotlivých pracovních úrazů zkoumat a kontrolovat. Tyto kontroly, oproti jiným (standardním) kontrolám, vykazují určitá specifika. Obecně postupem orgánů inspekce práce při kontrolách jsem se již zabýval. Nyní tedy upozorním především na zvláštnosti spjaté právě s těmito kontrolami.
Právní podklad pro provádění těchto kontrol je obsažen v příslušném právním předpise upravujícím působnost orgánů inspekce práce, tedy v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZIP"). Tento zákon v daných souvislostech výslovně zakotvuje pravomoc oblastních inspektorátů práce kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje. Zároveň s tím je za účelem provádění těchto kontrol ve stejném právním předpise dáno kontrolujícím inspektorům, nad rámec standardních, i jedno speciální kontrolní oprávnění, a to nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje.
Vlastní kontrolu provádí oblastní inspektorát práce, v jehož územní působnosti k pracovnímu úrazu došlo (nikoliv tedy oblastní inspektorát práce dle sídla daného zaměstnavatele, i když i tento může být požádán o spolupráci). Cílem těchto kontrol je především zjistit stav dodržování povinností kontrolované osoby na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen "BOZP"), a to v souvislosti s daným pracovním úrazem. V rámci kontroly jsou dle možností zjišťovány skutečné příčiny a okolnosti, které vedly ke vzniku pracovního úrazu, a je posuzováno, zda by dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a bezpečnostních pokynů mohlo zabránit vzniku pracovního úrazu. Dále může být v rámci kontroly zjišťováno i to, zda byla přijata opatření proti opakování pracovního úrazu. V případě potřeby může být i ze strany daného kontrolujícího inspektora uloženo opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, včetně určení přiměřených lhůt k jejich odstranění.
Naopak zdůrazňuji, že předmětem kontrol není posuzování míry zavinění daného zraněného zaměstnance nebo určení odpovědnosti konkrétní osoby za vznik pracovního úrazu apod. Taktéž se orgány inspekce práce nezabývají pracovními úrazy způsobenými dopravní nehodou, jelikož tyto jsou šetřeny Policií ČR.
Aby mohla být kontrola ze strany příslušného oblastního inspektorátu práce vůbec realizována, je samozřejmě nejprve nutné, aby se tento o daném pracovním úrazu dozvěděl. K tomuto by z povahy věci mělo dojít v co možná nejkratším časovém intervalu, aby bylo případné následné kontrolní šetření účelné a efektivní. S delším časovým odstupem je již obvykle úrazová situace změněna a podmínky, za nichž se úraz stal, mohou být rovněž odlišné. I proto je důležité, aby zaměstnavatelé plnili své povinnosti a příslušnému oblastnímu inspektorátu práce bez zbytečného odkladu ohlašovali zákonem stanovené nejzávažnější pracovní úrazy. Právě tímto způsobem (popř. i následně ze zaslaného záznamu o úrazu) se totiž oblastní inspektoráty práce o pracovních úrazech nejčastěji dozvídají.
To ale není jediný způsob, jak mohou být orgány inspekce práce o vzniku pracovního úrazu zpraveny. Bohatým informačním zdrojem v tomto ohledu je i Policie ČR, jejíž hlídky jsou v praxi často k místu pracovního úrazu přivolány. O pracovním úrazu se orgány inspekce práce však mohou dozvědět třeba i od zdravotní pojišťovny, popř. jiných subjektů. Ve výjimečných, závažných či neodkladných případech apod. oblastní inspektoráty práce reagují např. i na zprávu z hromadných médií o nějaké nenadálé havárii či nehodě v určitém provozu nebo při stavbě apod.
Orgány inspekce práce z povahy věci nemohou mít personální kapacity, aby prováděly kontrolu v případě každého jednotlivého pracovního úrazu, o kterém se dozvědí; nicméně v případě závažných pracovních úrazů je zde velká možnost, že se tak stane. Jde-li pak o pracovní úrazy smrtelné, je tato pravděpodobnost přirozeně ještě vyšší.
Jde-li o vlastní průběh těchto kontrol, lze předně uvést, že kontroly jsou, je-li to možné, zpravidla zahajovány bez ohlášení, na místě samém, předložením průkazů inspektorů. Podstatně méně časté je zahájení kontroly distančním způsobem, tedy doručením přípisu oznámení o zahájení kontroly, přičemž pak i v těchto případech může následovat v ohlášený termín šetření na daném místě.
Kromě základních skutečností, např. kdo byl pracovním úrazem postižen, kdy a kde došlo k pracovnímu úrazu, zda jsou svědci úrazu, jaká zranění postižený utrpěl, jak k úrazu došlo a co ho způsobilo atd., je šetřen i širší kontext spojený s daným pracovním úrazem, např. tedy konkrétní průběh úrazové události, jaký pracovní úkon a na čí pokyn jej úrazem postižený zaměstnanec prováděl, stroj a zařízení, které byly využívány při vzniku úrazové události, povaha činnosti spojené se vznikem pracovního úrazu (okolní podmínky, použitá technologie apod.), jestli se jednalo o standardní činnost za běžných podmínek při běžné praxi, či o situaci neobvyklou, zda byla situace v souladu s vnitřními předpisy, jestli bylo příslušné riziko známé a vyhodnocené a jaký byl vliv organizace práce a mnoho dalšího.
V rámci kontroly jsou samozřejmě posuzovány i listinné podklady, tj. příslušné pracovněprávní dokumenty. Je tak nutné počítat s tím, že mohou být po kontrolovaných zaměstnavatelích požadovány doklady týkající se daného pracovního úrazu a dotčeného zraněného zaměstnance, konkrétně např. pracovní smlouva (popř. dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti) uzavřená se zraněným zaměstnancem, zápis daného úrazu v knize úrazů, záznam o pracovním úrazu, doklad o absolvování vstupní, popř. periodické, lékařské prohlídky zaměstnance, informace o pokynech o pracovním režimu, doklad o provedených školeních zaměstnance v oblasti BOZP, evidence pracovní doby daného zaměstnance, doklad o provedení technické revize dotčeného zařízení a další.
Při kontrolách je primárně zkoumáno, zdali při úrazovém ději nedošlo k porušení některé povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP. Zde se samozřejmě z povahy věci jedná o jiné povinnosti než rozebírané v první části tohoto příspěvku, které nastupují až poté, co k pracovnímu úrazu došlo. Samotná kontrola se však nemusí zaměřovat toliko úzce pouze na kontrolu příčin a okolností pracovních úrazů, ale i např. na jiné otázky BOZP (zejména právě např. na plnění již dříve popsaných následných povinností), popř. dokonce teoreticky i na jiné oblasti mimo BOZP spadající do kontrolní působnosti orgánů inspekce práce.
Výsledkem kontroly je jako v případě každé jiné standardní kontroly realizované orgány inspekce práce protokol o kontrole. Pakliže je shledáno pochybení a porušení některého z právních předpisů, je v protokolu o kontrole uvedeno kontrolní zjištění. Proti tomuto kontrolnímu zjištění má pak zaměstnavatel možnost případně podat námitky.
PRAKTICKÉ POZNATKY…
