dnes je 22.5.2024

Input:

č. 1037/2007 Sb. NSS, Živnostenské podnikání: způsobilost provozovny k provozování živnosti; pozastavení provozování živnosti

č. 1037/2007 Sb. NSS
Živnostenské podnikání: způsobilost provozovny k provozování živnosti; pozastavení provozování živnosti
k § 17 odst. 3 a § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákonů č. 286/1995 Sb., č. 356/1999 Sb. a č. 167/2004 Sb.
k § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.*)
I. Ke zřízení provozovny autobazaru a vrakovistě a dalších souvisejících služeb na území, které do té doby sloužilo k jiným účelům, je v souladu s § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, třeba rozhodnutí o využití území. Podnikáním v takové provozovně bez vydání územního rozhodnutí podnikatel porušuje povinnost stanovenou v § 17 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, tj. povinnost zajistit, aby jeho provozovna byla způsobilá k provozování živnosti podle zvláštních předpisů.
II. Institut pozastavení provozování živnosti podle § 58 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, je sankcí svého druhu, zároveň má však charakter nápravného opatření, jehož smyslem může být i odstranění určitého trvajícího protiprávního stavu.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2006, čj. 10 Ca 15/2005-69)
Věc: Petr K. proti Magistrátu hlavního města Prahy o pozastavení provozování živnosti.

Správní orgán I. stupně svými třemi rozhodnutími ze dne 11. 8. 2004 pozastavil žalobci na dobu jednoho roku provozování živností „opravy karosérií“, „opravy silničních vozidel“ a „koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej“. Žalobce závažným způsobem porušil § 17 odst. 3 živnostenského zákona tím, že jeho provozovna se nacházela na pozemcích, které měly sloužit jiným účelům (byly vedeny v katastru nemovitostí např. jako kultura „zahrada“; podle územního plánu bylo území určeno pouze pro bydlení). Na těchto pozemcích však žalobce odstavoval automobily a náhradní díly. Podle § 32 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je ke změně využití území zapotřebí vydat územní rozhodnutí, o které však žalobce ani nepožádal. Dále po určitou dobu pro svoji živnost, v rozporu se zákonem, užíval přístavbu svého obytného domu bez potřebného kolaudačního rozhodnutí.
Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které žalovaný rozhodnutími ze dne 12. 11. 2004 zamítl.
V žalobě proti tomuto rozhodnutí žalobce tvrdil, že z obsahu jeho živnostenských oprávnění vyplývá, že správní orgán I. stupně s umístěním provozovny na uvedené pozemky souhlasil. Při kontrolách jej tento orgán nikdy na takové protiprávní chování neupozornil. Rovněž závěr, že žalobce porušil živnostenský zákon závažným způsobem, se neopírá o dostatečně a správně zjištěný skutkový stav. Žalobce podnikal v dané provozovně po dobu několika let s vědomím orgánů státní správy, aniž ho tyto orgány vyzývaly k nápravě nebo s ním zahájily správní řízení. Žalobce v souvislosti s provozováním živností obdržel souhlas s předloženým programem odpadového hospodářství, souhlas s nakládáním s nebezpečnými odpady a souhlasné stanovisko městského hygienika s umístěním autobazaru. Dotčené
Nahrávám...
Nahrávám...