č. 1151/2007 Sb. NSS, Celní řízení: celní hodnota zboží
č. 1151/2007 Sb. NSS
Celní řízení: celní hodnota zboží
k čl. 29 a 30 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (v textu též „celní kodex“)
k čl. 181a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Komise (ES) č. 3254/94 (v textu též „prováděcí nařízení“)
k § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního
Pochybnosti celního orgánu o pravdivosti a přesnosti celní hodnoty uvedené v příslušném celním prohlášení, založené pouze na nízké výši této hodnoty oproti prodejním cenám obdobného zboží dováženého do tuzemska, musí být podepřeny uvedením obvyklé výše převodní hodnoty příslušného zboží při jeho proclívání, případně obvyklé prodejní ceny takového zboží v tuzemsku, v odůvodnění rozhodnutí. V opačném případě je dlužníkovi odepřena možnost se k rozhodným skutečnostem účinně vyjádřit a pochybnosti vyvrátit, což představuje podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které může mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.].
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2006, čj. 15 Ca 39/2005-47)
Věc: Společnost s ručením omezeným S. proti Celnímu ředitelství Ústí nad Labem o clo a daň z přidané hodnoty.
Žalobkyně na základě komisionářské smlouvy zastupovala dovozce v celním řízení. V jeho rámci podala dne 26. 5. 2004 celní prohlášení s návrhem na propuštění dovezeného zboží. Při jeho ověřování měl Celní úřad Děčín (dále jen „celní úřad“) pochybnosti o tom, zda prohlašovaná celní hodnota odpovídá celkové částce zaplacené nebo splatné podle článku 29 celního kodexu, proto žalobkyni vyzval k předložení dodatečného důkazu o správnosti a úplnosti prohlašované celní hodnoty. Žalobkyně k celnímu prohlášení doložila faktury, smlouvu, prohlášení prodávajícího o kvalitě zboží, námořní nákladní list, fakturu za dopravu a další dokumenty. Ty byly ve vzájemné shodě, logicky na sebe navazovaly a jednoznačně z nich vyplývalo, že za předmětné dovážené zboží skutečně zaplatila cenu, která se shoduje s prohlašovanou celní hodnotou. Celní úřad dne 2. 8. 2004 vydal sdělení ve věci celní hodnoty zboží, kterým zcela zpochybnil deklarovanou celní hodnotu zboží, dne 14. 9. 2004 pak rozhodnutí ve věci určení celní hodnoty zboží s tím, že celní hodnota dovezeného zboží nemůže být určena podle článku 29 celního kodexu. Dne 21. 10. 2004 celní úřad vydal dodatečné platební výměry, jimiž žalobkyni dodatečně vyměřil clo podle článku 220 celního kodexu a daň z přidané hodnoty podle § 46 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „daňový řád“).
Žalobkyně se proti dodatečným platebním výměrům neúspěšně odvolala k Celnímu ředitelství Ústí nad Labem.
Poté podala ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem žalobu, v níž se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného i dodatečných platebních výměrů vydaných celním úřadem. V žalobě především namítala, že přestože prokázala všechny skutečnosti, které byla povinna uvést v celním řízení, došlo k doměření cla a daně z přidané hodnoty. Celní úřad při kontrole předložených dokladů nezjistil žádné důvody, kterými by prokázal…
