č. 1381/2007 Sb. NSS, Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti
č. 1381/2007 Sb. NSS
Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti
k § 79 a násl. soudního řádu správního
k § 7 a násl. dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků
Podáním návrhu Ministerstvu financí na poskytnutí náhrady za majetek znárodněný podle dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků č. 100/1945 Sb. je zahájeno správní řízení. O takovém návrhu je Ministerstvo financí povinno rozhodnout. Neučiní-li tak, jedná se o nečinnost ve smyslu § 79 a násl. s. ř. s.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2007, čj. 2 Ans 4/2006-91)
Prejudikatura: srov. č. 1248/2007 Sb. NSS.
Věc: a) Marcela J., b) Jan R, c) Mgr. Jiří R, d) Karel R. R, e) Josef P. proti Ministerstvu financí o náhradu za znárodněný majetek, o kasační stížnosti žalobců.
Návrhem doručeným žalovanému dne 15. 8. 2003 se žalobci domáhali jako pozůstalí po Josefu a Vilému P. náhrady za znárodněný podnik F., jehož byli jmenovaní společníky. Poukázali na znárodnění vyhláškou ministra průmyslu ze dne 7. 3.1946 a na neuspokojený nárok vyplývající z § 7 odst. 3, § 8 odst. 2 a § 9 dekretu č. 100/1945 Sb., podle něhož bylo znárodnění provedeno.
Na návrh reagoval žalovaný přípisem ze dne 30. 9. 2003, ve kterém odkázal na nedostatek prováděcích předpisů k dekretu č. 100/1945 Sb., na nemožnost aplikace správního řádu a naopak možnost uplatnit nárok u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Žalobci se obrátili na Městský soud v Praze s žalobou na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v neskončeném správním řízení o stanovení náhrady za znárodněný majetek svých předchůdců.
Městský soud tuto žalobu dne 31. 5. 2005 zamítl. V odůvodnění vycházel ze specifického a „jednorázového“ charakteru dekretů prezidenta republiky, a s poukazem na judikaturu Ústavního soudu vyslovil, že již nezakládají právní vztahy. Proto v současné době podle nich nejen nelze provést znárodnění, ale ani domáhat se vydání rozhodnutí o vyplacení náhrady za znárodnění. Městský soud tak zhodnotil, že k závěru o nečinnosti žalovaného není dána hmotněprávní úprava, existence procesněprávní úpravy pak k úspěchu návrhu nestačí. Není-li v pravomoci žalovaného vydat požadované rozhodnutí, nelze mu vytýkat ani nečinnost. Řádné správní tížení lze vyžadovat toliko tam, kde existuje příslušná hmotněprávní úprava, podle níž by mělo být rozhodnutí vydáno. Není-li jí, nelze správní řízení vůbec zahájit.
Proti tomuto rozhodnutí brojili žalobci (stěžovatelé) kasační stížností. Ve skutkově obdobné věci týž městský soud rozsudkem ze dne 29. 10. 2004 žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost vydat ve správním řízení rozhodnutí o náhradě za znárodněný majetek. Soud v označeném rozhodnutí vycházel z téže argumentace, kterou stěžovatelé uplatňují ve své věci, a to:
- dekret presidenta republiky č. 100/1945 Sb. je platným a účinným právním předpisem,
- z § 8 dekretu vyplývá, že právo na náhradu není vázáno na vydání dalších předpisů,
- podle § 11 odst. 5 dekretu platí pro řízení v současné době správní řád,
- nevydání vládního nařízení nebrání poskytnutí náhrady, na niž zakládá nárok přímo dekret.
Názor městského…
