č. 3027/2014 Sb. NSS; Zaměstnanost: znaky závislé práce
č. 3027/2014 Sb. NSS
Zaměstnanost: znaky závislé práce
k § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákonů č. 116/2008 Sb., č. 185/2011 Sb. a č. 365/2011 Sb.
k § 5 písm. e) bodu 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 264/2006 Sb. a č. 376/2011 Sb.
I. Společným rysem všech znaků závislé práce vymezených v § 2 odst. 1 zákoníku práce z roku 2006 je osobní či hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli. Tyto znaky slouží k odlišení závislé práce od jiných ekonomických aktivit (zejména samostatného podnikání), ale také od aktivit jiného charakteru (zejména mezilidské výpomoci). Proto musí správní orgány při postihování nelegální práce [§ 5 písm. e) hodu 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti] obviněnému prokázat naplnění všech těchto znaků - zaměstnanec osobně a soustavně vykonává práci jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, přičemž se vůči zaměstnavateli nachází v podřízeném vztahu.
II. Odměna sice nepředstavuje samostatný definiční znak závislé, resp. nelegální práce, avšak pokud jedna osoba poskytne nebo přislíbí druhé za její činnost odměnu, jde o významnou skutečnost pro posouzení, zda mezi nimi existuje vztah nadřízenosti a podřízenosti vyplývající z hospodářské závislosti zaměstnance na zaměstnavateli.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2014, čj. 6 Ads 46/2013-35)
Prejudikatura: č. 157/2004 Sb. NSS, č. 2208/2011 Sb. NSS a č. 2638/2012 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 142/1999 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 279/99); rozsudky Soudního dvora ze dne 3. 7. 1986, Lawrie Blum (66/85, Recueil, s. 2121) a ze dne 10. 12. 1991, Merci convenzionali porto di Genova (C-179/90, Recueil, s. I-5889).
Věc: T. H. Nguyen proti Státnímu úřadu inspekce práce, za účasti T. M. T. Ngo, o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Dne 3. 4. 2012 vykonal Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen „oblastní inspektorát“) kontrolu v prodejně textilu. Majitelkou této prodejny byla osoba zúčastněná na řízení. Předmětem kontroly bylo dodržování zákazu výkonu nelegální práce. V provozovně byla přítomna žalobkyně, která je neteří osoby zúčastněné na řízení, a podle zjištění kontrolního pracovníka obsluhovala zákazníky, kasírovala peníze a vydávala zboží. Žalobkyně v průběhu kontroly telefonicky přivolala osobu zúčastněnou na řízení; ta do protokolu uvedla, že nikoho nezaměstnává a že žalobkyně u ní nepracuje - pouze jí vypomáhá, když ona coby majitelka prodejny právě není na pracovišti. Žalobkyně sama žádné vysvětlení ke své činnosti prodavačky nepodala, neboť podle kontrolního protokolu se po příchodu osoby zúčastněné na řízení z obchodu „vytratila“.
Následujícího dne kontrolní pracovník prostřednictvím tlumočníka osobu zúčastněnou na řízení poučil, že se v daném případě jedná o výkon nelegální práce, a písemně jí uložil odstranit zjištěné nedostatky do 6. 4. 2012. Proto osoba zúčastněná na řízení ještě téhož dne sepsala s žalobkyní dohodu o provedení práce. V průvodním dopise ze dne 5.4.2012, kterým tuto dohodu zaslala oblastnímu inspektorátu, vysvětlila, že vůbec nevěděla, že porušuje zákon. Žalobkyně s ní bydlela v bytě, a proto jí hlídala prodejnu vždy, když…
