č. 3057/2014 Sb. NSS; Služební poměr: příslušník hasičského záchranného sboru; snížení osobního příplatku
č. 3057/2014 Sb. NSS
Služební poměr: příslušník hasičského záchranného sboru; snížení osobního příplatku
k § 122 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb. (v textu jen „zákon o služebním poměru“)
Rozhodnutí služebního funkcionáře o snížení osobního příplatku příslušníka bezpečnostního sboru musí být odůvodněno pouze odpovídající změnou kvality nebo rozsahu výkonu služby, tj. důvody podle § 122 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Důvodem pro snížení osobního příplatku proto nemůže být pouze snížení objemu mzdových prostředků stanovených státním rozpočtem na příslušný kalendářní rok.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2014, čj. 1 As 34/2014-54)
Věc: a) Filip P. a b) Jiří O. proti Hasičskému záchrannému sboru Olomouckého kraje o snížení osobních příplatků, o kasační stížnosti žalovaného.
Ředitel kanceláře ředitele žalovaného (správní orgán I. stupně) vydal dne 30.12.2010 rozhodnutí, kterým žalobci a) určil pro období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 složky příjmu a stanovil mu osobní příplatek (§ 122 zákona o služebním poměru) ve výši 1 150 Kč a zvláštní příplatek II. skupiny (§ 120 odst. 3 citovaného zákona) ve výši 1 600 Kč. Stejného dne vydal také rozhodnutí, kterým pro totožné období určil složky příjmu žalobci b), a to mimo jiné osobní příplatek ve výši 850 Kč a zvláštní příplatek II. skupiny ve výši 1 400 Kč. V případě obou žalobců tak došlo ke snížení osobního příplatku i zvláštního příplatku II. skupiny oproti roku 2010.
Proti uvedeným rozhodnutím správního orgánu I. stupně podali žalobci odvolání, ve kterém zejména tvrdili, že snížení osobního a zvláštního příplatku nebylo dostatečně odůvodněno a že stanovení osobního příjmu i základního tarifu nelze provést na dobu určitou. Žalovaný odvolání žalobců svými rozhodnutími ze dne 18. 3. 2011 zamítl.
Žalobci brojili proti rozhodnutí žalovaného žalobami u Krajského soudu v Ostravě, který spojil obě věci ke společnému projednání a rozhodnutí. Krajský soud žalobám rozhodnutím ze dne 19. 2. 2014, čj. 38 Ad 56/2011-64, vyhověl, rozhodnutí žalovaného zrušil z důvodu jejich nezákonnosti a vrátil mu věci k dalšímu řízení.
Krajský soud dal žalobcům za pravdu v tom, že není možné stanovit osobní příplatek na dobu určitou, neboť to vylučuje pracovněprávní judikatura, která je i na stanovení osobního příplatku podle zákona o služebním poměru plně aplikovatelná. Konkrétně krajský soud odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. 21 Cdo 5447/2007, ze dne 20.12.2007, sp. zn. 21 Cdo 3488/2006, a ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 21 Cdo 832/2012. Z uvedené judikatury zároveň vyplynulo, že snížení objemu rozpočtových prostředků konkrétní organizační složce státu není legitimním důvodem ke snížení či odnětí dosud přiznaného osobního příplatku. Kritériem pro přiznání, zvýšení, snížení či odnětí osobního příplatku je totiž pouze množství a kvalita odvedené práce. Stejně tak systemizace podle § 4 zákona o služebním poměru nemůže sama*) sobě ovlivnit existující platové nároky příslušníka. Krajský soud…
