dnes je 29.3.2024

Input:

č. 3131/2014 Sb. NSS; Sociální zabezpečení: opravný prostředek proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení; námitky

č. 3131/2014 Sb. NSS
Sociální zabezpečení: opravný prostředek proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení; námitky
k čl. XIII. větě první zákona č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (v textu jen „zákon č. 428/2011 Sb.“)
k § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákonů č. 160/1995 Sb., č. 424/2003 Sb., č. 479/2008 Sb., č. 220/2011 Sb. a č. 470/2011 Sb.
Opravným prostředkem proti usnesení České správy sociálního zabezpečení, jímž bylo rozhodnuto o odložení žádosti a nevedení řízení (čl. XIII věty první zákona č. 428/2011 Sb.), jsou námitky podle § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2014, čj. 7 Ads 55/2014-30)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 24/2012 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 5/12).
Věc: Ludmila O. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o úpravu důchodu, o kasační stížnosti žalovaného.

Dne 1. 3. 2012 odložila Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) žádost žalobkyně o úpravu důchodu a rozhodla, že řízení se nevede.
Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala k žalovanému, jenž dne 30. 4. 2012 odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí ČSSZ.
Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Ostravě, pobočky Olomouc. Krajský soud svým rozhodnutím ze dne 20. 3. 2014, čj. 72 Ad 23/2012-85, zrušil rozhodnutí žalovaného. V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že opravným prostředkem proti rozhodnutí ČSSZ je námitka a nikoliv odvolání, jak správní orgán nesprávně uvedl v poučení ze dne 1.3. 2012. Stejně nesprávně v něm bylo uvedeno, že o opravném prostředku rozhoduje žalovaný. Nesprávným poučením nelze založit oprávnění správního orgánu rozhodnout ve věci, tedy jeho pravomoc a působnost. Žalovaný proto nebyl věcně a funkčně příslušný rozhodnout o odvolání. Jelikož žalovaný je nadřízeným orgánem ČSSZ, napadené rozhodnutí není nicotné, a to v souladu s § 77 odst. 1 správního řádu. ČSSZ měla posoudit podání žalobkyně jako námitku a i přes nesprávné poučení o něm jako o námitce rozhodnout, neboť zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jinou možnost nestanoví. Protože v případě tzv. vyrovnávacího příspěvku citovaný zákon nestanoví, že opravným prostředkem proti rozhodnutí ČSSZ je odvolání, uplatní se právní úprava obecná a opravným prostředkem je námitka. Kompetence žalovaného jako odvolacího orgánu je dána pouze v řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 104f a § 104i odst. 2 písm. c) a podle přechodných ustanovení zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Napadené rozhodnutí tedy vydal žalovaný mimo svou pravomoc a působnost, což bylo podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem a mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Z těchto důvodů krajský soud napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení v souladu s § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
Proti tomuto rozsudku podal
Nahrávám...
Nahrávám...