dnes je 7.2.2023

Input:

č. 764/2006 Sb. NSS; Řízení před soudem: obsazení soudu

č. 764/2006 Sb. NSS
Řízení před soudem: obsazení soudu
k § 103 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního
Rozhoduje-li krajský soud po zrušení svého rozhodnutí Ústavním soudem znovu v téže věci v takovém složení senátu, které je sice odlišné od složení senátu při původním rozhodnutí, ale jež odpovídá rozvrhu práce účinnému v době nového rozhodování, pak není naplněn důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. (nesprávné obsazení soudu).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2005, čj. 6 As 26/2003-166)
Věc: a) Ivan Š., b) společnost s ručením omezeným M. a c) odborový svaz K. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje, za účasti 1) Ing. Zdeňka K. a 2) Květoslavy K., o zřízení věcného břemene, o kasační stížnosti žalobců.

Městský úřad v Poličce dne 15. 2. 2001 rozhodl ve věci zřízení věcného břemene za účelem vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k blíže určeným parcelám tak, že věcné břemeno spočívá v omezení vlastnického práva prvního žalobce k jeho pozemku.
Žalobci se posléze žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhali přezkoumání zákonnosti rozhodnutí Okresního úřadu Svitavy ze dne 25. 5. 2001, kterým bylo rozhodnuto o jejich odvoláních proti výše uvedenému rozhodnutí městského úřadu.
Krajský soud v Hradci Králové dne 3. 4. 2003 žalobu zamítl.
Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podali žalobci (stěžovatelé) kasační stížnost, ve které mimo jiné namítali nesprávné obsazení soudu. V řízení před krajským soudem byla nejprve členkou senátu soudkyně Magdalena Ježková a dále dle tvrzení jednoho ze stěžovatelů i Marie Kocourková, jejíž jmenovka byla v označení senátu při předposledním jednání soudu v říjnu 2002. Posledního jednání dne 25. 3. 2003 i samotného rozhodování ve věci se ovšem místo ní účastnil soudce Jan Rutsch. K dotazu prvého stěžovatele bylo uvedeno, že soudkyně Drahomíra Lukešová přešla na pobočku soudu v Pardubicích. Stěžovatel však namítal nepřítomnost M. Ježkové a M. Kocourkové. Teprve po jednání zjistil dle evidence soudců na Ministerstvu spravedlnosti a na základě osobního zjištění u krajského soudu, že soudkyně M. Ježková i M. Kocourková nadále působí u krajského soudu přímo v Hradci Králové, a nikoliv na pobočce v Pardubicích. Tím došlo ke změně ve složení soudu bez zákonného důvodu a stěžovateli byl uveden důvod nesprávný. Tím byl naplněn i důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou, že krajský soud byl nesprávně obsazen, neboť v případě, že by tato námitka byla shledána důvodnou, znamenalo by to bez dalšího zrušení rozsudku krajského soudu. Z obsahu spisu krajského soudu v Hradci Králové vyplývá, že o žalobě stěžovatelů bylo poprvé rozhodnuto rozsudkem krajského soudu z 8. 1. 2002 tak, že žaloba byla zamítnuta. Krajský soud tehdy rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Kavalíra a soudců JUDr. Magdaleny Ježkové a JUDr. Pavla Kumprechta. Uvedený rozsudek krajského soudu byl pak zrušen nálezem Ústavního soudu se dne 17. 7. 2002. V důsledku uvedeného zrušení krajský soud znovu o věci jednal a pro složení senátu u krajského
Nahrávám...
Nahrávám...