dnes je 27.7.2024

Input:

č. 799/2006 Sb. NSS, Důchodové pojištění: lhůta ke zpětnému přiznání nebo zvýšení důchodu

č. 799/2006 Sb. NSS
Důchodové pojištění: lhůta ke zpětnému přiznání nebo zvýšení důchodu
k § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Rozhodným okamžikem, od něhož se odvíjí běh tříleté lhůty k přiznání nebo zvýšení starobního důchodu, je až uplatnění nároku na změnu dávky u příslušného orgánu důchodového pojištění, nikoliv již první podání žádosti o důchod [§ 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2005, čj. 1 Ads 10/2003-86)
Věc: Irena Š. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod, o kasační stížnosti žalované.

Žalobkyně uplatnila dne 13. 3. 2000 žádost o starobní důchod, který jí byl také na základě rozhodnutí žalované ze dne 28. 3. 2000 přiznán od 11. 5. 2000 podle § 29 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve výši 2080 Kč. Žalovaná přitom vycházela ze skutečnosti, že k datu vzniku nároku na důchod doložila žalobkyně dobu pojištění v délce 23 roků.
Jelikož žalobkyně dodatečně doložila dobu pojištění splněnou péčí o nemocného syna do 10 let, žádala posléze přehodnocení, zda nesplnila podmínku pro přiznání starobního důchodu od dřívějšího data.
Žalovaná dne 4. 5. 2001 zamítla žádost žalobkyně o starobní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 56 zákona o důchodovém pojištění, s odůvodněním, že jí byl již pravomocným rozhodnutím ze dne 28. 3. 2000 přiznán starobní důchod od 11. 5. 2000.
Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně žalobou, na základě které Krajský soud v Brně dne 17. 3. 2003 pro nezákonnost zrušil rozhodnutí žalované a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Stěžejním důvodem pro rozhodnutí soudu byla žádost žalobkyně o starobní důchod ze dne 13. 3. 2000 s výplatou od 11. 5. 2000, tj. dovršením věku 65 let. Žalobkyně v době podání této žádosti splnila podmínky dané v § 29 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, tzn. doložila dobu pojištění nejméně 15 let a dosáhla alespoň věku 65 let. Žalobkyně však v době podání této první žádosti o starobní důchod již fakticky plnila i podmínky § 29 písm. a) téhož zákona, ale nemohla doložit dobu pojištění v délce 25 let. Tuto potřebnou dobu pojištění doložila později; bylo tedy prokázáno, že podmínky pro nárok na starobní důchod podle § 29 písm. a) zákona o důchodovém pojištění žalobkyně splnila již v době rozhodnutí, kterým jí byl poprvé přiznán starobní důchod. Za tohoto stavu právem požadovala přiznání a proplacení starobního důchodu 3 roky zpětně ode dne první žádosti o starobní důchod, neboť se jí podařilo dodatečně doložit dobu pojištění. Vzhledem k tomu, že žalovaná této žádosti žalobkyně napadeným rozhodnutím nevyhověla, chybně tak aplikovala ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Soud proto zrušil napadené rozhodnutí a zavázal žalovanou, že musí vydat rozhodnutí nové, v němž přizná a doplatí žalobkyni starobní důchod 3 roky zpětně od podání první žádosti o starobní důchod.
Žalovaná (stěžovatelka) podala proti tomuto rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost, ve které uvedla, že žalobkyně uplatnila dne 13. 3. 2000 žádost o starobní důchod od 11. 5. 2000, tj. od 65 let věku,
Nahrávám...
Nahrávám...