dnes je 27.7.2024

Input:

č. 987/2006 Sb. NSS, Řízení před soudem: odkladný účinek žaloby

č. 987/2006 Sb. NSS
Řízení před soudem: odkladný účinek žaloby
Správní trestání: přestupek podle stavebního zákona
k § 73 odst. 3 a § 75 odst. 1 soudního řádu správního
k § 105 odst. 3 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
Přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí o povinnosti odstranit nepovolenou stavbu v době, kdy je podána žaloba proti rozhodnutí o přestupku podle § 105 odst. 3 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona (za neprovedení rozhodnutí o odstranění stavby nebo zařízení), neovlivňuje povinnost soudu přezkoumat rozhodnutí o přestupku podle stavu, který tu byl (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) v době vydání rozhodnutí o přestupku.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2006, čj. 6 As 54/2005-58)
Věc: Ing. Josef V. proti Magistrátu hlavního města Prahy o uložení pokuty za přestupek, o kasační stížnosti žalobce.

Správní orgán I. stupně uložil žalobci povinnost odstranit do tří měsíců od právní moci rozhodnutí nepovolenou stavbu. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl.
Po nesplnění uložené povinnosti však správní orgán I. stupně ještě zahájil přestupkové řízení a rozhodnutím ze dne 25. 3. 2003 uložil žalobci pokutu podle § 105 odst. 3 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona. Žalovaný o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhodl (dne 24. 5. 2004) tak, že pouze snížil výši pokuty.
Žalobce následně podal žalobu proti původnímu rozhodnutí o odstranění stavby. Soud žalobě přiznal na dobu od 17. 6. 2004 až do svého rozhodnutí dne 16. 9. 2004 odkladný účinek a zamítl ji.
Žalobce podal rovněž dne 3. 8. 2004 žalobu proti, rozhodnutí ve věci přestupku. Namítal, že soud přiznal předtím podané žalobě odkladný účinek, a neodstranění stavby tak má nulovou společenskou nebezpečnost, resp. přiznáním odkladného účinku zanikla nebezpečnost činu pro společnost, a za takový čin mu nemůže být uložena pokuta. Dožadoval se, aby soud rozhodl podle stavu ke dni podání této druhé žaloby.
Městský soud v Praze žalobu zamítl s tím, že žaloba obecně ve správním soudnictví nemá odkladný účinek, odložení účinků rozhodnutí o povinnosti odstranit stavbu zaniklo rozsudkem městského soudu ze dne 16. 9. 2004, toto rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné, proto rozhodnutí o přestupku netrpí vadami, pro které by je měl městský soud zrušit.
V podané kasační stížnosti žalobce (stěžovatel) zopakoval svou argumentaci o vlivu odkladného účinku předchozí žaloby na společenskou nebezpečnost přestupku. Uvedl, že pokuta mu byla uložena v době, kdy soud předtím podané žalobě přiznal odkladný účinek. Tím, že soud nerozhodl podle stavu ke dni podání žaloby, došlo podle něj k porušení procesních pravidel a k zásahu do jeho práv na „fair proces“.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Stěžovatel činí ústřední právní otázkou, kterou má Nejvyšší správní soud posoudit (a kterou uplatnil již v žalobě, a proto je námitkou přípustnou - srov. § 104 odst. 4 s. ř. s.), ke kterému okamžiku má správní soud posoudit zákonnost správního aktu, pokud jde o rozhodnutí z oboru správního trestání (zde přestupek proti stavebnímu řádu), jehož
Nahrávám...
Nahrávám...