č. 4691/2025 Sb. NSS, Rozšířený senát: nepřípustnost zastoupení účastníka řízení specializovanou právnickou osobou
č. 4691/2025 Sb. NSS
Rozšířený senát: nepřípustnost zastoupení účastníka řízení specializovanou právnickou osobou
k § 35 odst. 2 až 7, § 46 odst. 1 písm. a), § 53, § 102 a § 120 soudního řádu správního
O nepřipuštění zastoupení účastníka řízení specializovanou právnickou osobou podle § 35 odst. 2 až 7 s. ř. s. soud nerozhoduje. Nepřípustnost je dána ze zákona nesplněním podmínek pro účinky takového zastoupení vůči soudu. Soud pouze informuje účastníka řízení (přípisem), že zastoupení účastníkem vybranou osobou je vůči soudu neúčinné. Pokud přesto krajský soud vydá o nepřipuštění zastoupení účastníka řízení specializovanou právnickou osobou usnesení, nejde o „rozhodnutí“ ve smyslu § 53 a § 102 s. ř. s. Kasační stížnost proti takovému úkonu soud odmítne pro nedostatek podmínky řízení, kterou je způsobilý předmět řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.].
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2025, čj. 8 As 107/2023-31)
Prejudikatura: č. 2132/2010 Sb. NSS a č. 4451/2023 Sb. NSS; usnesení Ústavního soudu č. 2/2009 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 2428/08); č. 23/2000 Sb. NS.
Věc: A. S. proti Krajskému úřadu Olomouckého kraje o nepřipuštění zastoupení, o kasační stížnosti žalobkyně.
Jádrem sporu bylo, zda krajský soud o nepřipuštění zastoupení podle § 35 odst. 3 (resp. odst. 2 až 7) s. ř. s. jiným subjektem než obecným zmocněncem rozhoduje usnesením, a pokud ano, zda je proti tomuto usnesení přípustná kasační stížnost.
Žalobkyně u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci napadla žalobou rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 16. 7. 2021. Tímto rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku podle § 34 odst. 1 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), a přestupku dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
Žalobkyně předložila plnou moc, z níž vyplývalo, že odborové organizaci Spravedlnost uděluje „plnou moc pro zastoupení při jednání před soudem ve věci čj. 72 A 46/2021-46 a pro všechny úkony s tím spojené“. Dále předložila potvrzení, že je členkou odborové organizace Spravedlnost, a zápis ze zasedání výboru zmocněnců, v němž bylo uvedeno, že členem odborové organizace Spravedlnost je i A. H., který byl pověřen žalobkyni zastupovat. Krajský soud při tomto jednání s A. H. jako pověřeným členem odborové organizace Spravedlnost jednal.
Krajský soud usnesením ze dne 18. 5. 2023 zastoupení žalobkyně odborovou organizací Spravedlnost nepřipustil. Při výkladu § 35 odst. 3 s. ř. s. vyšel z judikatury k obdobnému § 26 odst. 1 o. s. ř., podle níž se za odborovou organizaci považuje takový spolek, jehož úkolem je hájit práva a oprávněné zájmy zaměstnanců a zastupovat je v kolektivním vyjednávání. Shledal, že ve věci byla odborová organizace účelově vytvořena s cílem zastupovat své členy v soudních řízeních. Takový postup je v rozporu s pravidly pro zastupování právnickými osobami v soudním řízení podle § 35 s. ř. s.
Žalobkyně (stěžovatelka) napadla usnesení kasační stížností. Namítla nesprávné…
