č. 592/2005 Sb. NSS; Azyl: důvody udělení azylu
č. 592/2005 Sb. NSS
Azyl: důvody udělení azylu
k § 12 zákona č. 325/1999 Sb. o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Ze skutečnosti, že při nelegální činnosti se žadatel o azyl dostal do styku s muslimskými skupinami a sám je ateistou, nelze bez dalšího dovozovat pronásledování z důvodu náboženství ve smyslu § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a to ani když se žadatel nyní takovýchto skupin obává proto, že by se mu mohly mstít z příčin, jejichž původ leží právě ve spolupráci při nezákonných obchodech.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2004, čj. 5 Azs 45/2003-39)
Věc: Martin S. (Bulharská republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.
Ministerstvo vnitra dne 19. 11. 2001 neudělilo žalobci azyl pro nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona o azylu a současně rozhodlo, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 téhož zákona. Své rozhodnutí odůvodnilo tím, že žalobce měl potíže s osobní bezpečností, jež ovšem nelze vyhodnotit jako znaky pronásledování ve smyslu § 12 zákona o azylu.
Ministr vnitra žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 12. 2. 2003 zamítl žalobcův rozklad a zároveň potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 10.2003 zamítl správní žalobu proti rozhodnutí ministra vnitra o rozkladu.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, opíraje se přitom o § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Uvedl, že měl důvodné obavy z příslušníků náboženských (muslimských) skupin, zabývajících se i závažnou trestnou činností, které jej pronásledovaly a které usilovaly o jeho život. Bulharské státní orgány mu nedokázaly poskytnout adekvátní ochranu, byl bezprostředně vystaven ohrožení života, a proto byl nucen uprchnout ze své vlasti.
Ze správního spisu vyplynulo, že stěžovatel žádal o azyl z bezpečnostních důvodů. Byl zadržen na hraničním přechodu do Rumunska, neboť neměl celní doklady k 1500 ks kompaktních disků, které měl podle dohody s jedním pánem převézt do Rumunska. Zboží bylo zabaveno a stěžovatel musel zaplatit pokutu 300 DM. Pašování zboží pro něj bylo jedinou možností, jak vydělat peníze. Člověk, od kterého práci dostal, mu nevěřil, i když měl stěžovatel doklad o zabavení zboží od celníků, a chtěl po něm finanční náhradu za zboží ve výši 3 500 USD. Když se stěžovateli nepodařilo peníze sehnat, byl surově zbit dvěma jeho společníky; na policii se neobrátil, rozhodl se odjet co nejdále, a to do České republiky, kam nepotřeboval vízum. Jeho pronásledovatelé se po něm stále ptají. Bulharsko opustil z důvodu obavy z fyzického napadení. Má obavy, že kdyby se do Bulharska vrátil, byl by opět zastrašován a také surově bit. O tom, že se v této souvislosti údajně pohyboval v prostředí, které by jej ohrožovalo z náboženských důvodů nebo z příslušnosti k určité národnosti, a že se dostal do kontaktu s muslimskými skupinami, se nezmiňoval, a to ani při podání rozkladu ze dne 22. 1. 2001 proti rozhodnutí Ministerstva vnitra. Stěžovatel při pohovoru také uvedl, že je bez vyznání.
Nejvyšší správní…
