dnes je 22.5.2024

Input:

Filmová inspirace

1.7.2006, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

Vnímáte rozdíl mezi „prázdninami“ a „dovolenou“? Samozřejmě pokud si odmyslíme jejich délku - dva měsíce v porovnání se čtyřmi pěti týdny. Je pro Vás dovolená časem užíváním si, či pouze jednou z povinností?

K prázdninám i dovolené patří zbavení se pracovních či školních povinností, odlehčení a zábava. Každodenní rutině dáváme sbohem a chceme si užívat. Jenže jak je to s tím užíváním si?

Když se objeví dovolenkově-prázdninové téma v současném filmu, má zpravidla podobu thrilleru, ve kterém jde o život, bláznivé, ztřeštěné komedie, kdy je vše obráceno vzhůru nohama, nebo v českých filmech upocené selanky někde u rybníka či moře, kdy jde o „pohodu“ stůj co stůj. Kolik takových filmů si však zapamatujeme? Nejsou určeny jen ke konzumaci? Tak jako se staly spotřebním oborem i dovolené, „nejlépe“ all inclusive.

Dovolená, která má být určena k tomu, abychom se zotavili pro další práci, je vlastně dnes docela dřina. Vzniká nová povinnost - maximálně si užít. Svou dovolenou se lidé často snaží předvést: „Byli jsme tam a tam, stihli to a to.“

Jinak je tomu se slovem prázdniny. Označují dobu prázdna na školách (dříve i v úřadech). Mají blíže k významu nekonání, nikoli předvádění se. Ztrácíme „vážnost“, křečovitost a pomyslné klotové rukávy. Prázdniny jsou slovem, které asociuje mládí, bezstarostnost, nevinné lumpačení, neokázalost, jednodušší způsob života. Prožitky nejsou demonstrativní, zato vnitřně bohaté. A jen ty zanechávají trvalé dojmy.

Takže nás nepřekvapí, že film, který pojednává právě o takových nevinných, a přesto hlubokých prožitcích ve velmi omezeném „prázdninovém“ čase, zanechává trvalý dojem i v nás divácích. Jde o dnes již klasický film Prázdniny v Římě (Roman Holiday, 1953) s Andrey Hepburnovou v roli princezny a Gregory Peckem jako novinářem. Všimněme si několika filmových momentů.

Princezna je nespokojena. Něco je třeba změnit. I nám se stává, že naše životní realita, sociální role, povolání, jež plníme, se dostanou do rozporu s naším vnitřním já. Někdy je to stav, kdy se berou prášky, pije alkohol, nespí, nebo se spí moc, vzniká nesoustředěnost, odpor k rutinním povinnostem. Začínají chybné úkony, nevědomá opomenutí, bezděčná selhání, která se nám často jeví jako omyly druhých.

Nemám na mysli lidi, kteří se ocitají i v podobné situaci dlouhodoběji a kteří možná potřebují zásadnější změnu. Myslím na ty, kteří „jsou na svém místě“, ctí svou profesi, své povinnosti a chtějí jim co nejlépe dostát - avšak prostě potřebují na nějaký čas „vypnout“. Na rozdíl od filmu, kde princezně „stačí“ dva dny (nezapomínejme, že filmový příběh zhušťuje čas), v běžném životě se doporučuje rozhodně delší doba, abychom se skutečně dokázali „odstřihnout“ od pracovní a životní rutiny.

Od ní se princezna odstřihne také tím, že se ostříhá. Změní vizáž, je modernější, uvolněnější, půvabnější, hravější. Avšak není to o tom, že by okolnímu světu dávala najevo, jak moc je „jiná“ svým

Nahrávám...
Nahrávám...