Na několika místech se zákoník práce zmiňuje o
lékařském posudku, zpravidla vydaném poskytovatelem pracovnělékařských
služeb zaměstnavatele. Z hlediska následků má lékařský posudek
nejdůležitější význam asi pro účely rozvázání pracovního poměru ve smyslu
ustanovení
§ 52 písm. d) a e) zákoníku
práce, tedy výpovědí ze strany zaměstnavatele pro dlouhodobou zdravotní
nezpůsobilost zaměstnance k výkonu dosavadní práce. V prvním případě má tato
zdravotní nezpůsobilost příčinnou souvislost s pracovním úrazem, nemocí z
povolání nebo ohrožení touto nemocí, v případě druhém jde o vazbu na jiné,
obecné onemocnění nebo jiný než pracovní úraz.
Mezi výše uvedenými výpovědními důvody nerozlišuje
zákoník práce nadarmo. Stačí se podívat do jeho ustanovení
§ 67 odst. 2, dle kterého platí, že
pokud byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z
důvodu uvedeného v ustanovení
§ 52 písm. d) zákoníku práce a
nezprostil-li se zaměstnavatel zcela odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnanci
v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, přísluší zaměstnanci
odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. A to
není zrovna málo.
Už delší dobu je jako problém vnímána skutečnost, že
zdravotnická legislativa (nyní konkrétně ustanovení
§ 43 odst. 3 zákona o specifických
zdravotních službách) předpokládá jako jeden z možných posudkových závěrů v
lékařském posudku závěr o tom, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní
způsobilost, nicméně bez jakéhokoliv rozlišení, co je skutečnou příčinou
tohoto nepříznivého zdravotního stavu a jestli jí není náhodou pracovní úraz,
nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí. Nedávno se k této absenci vyjádřil
též Nejvyšší soud a jeho rozhodnutí (byť podle předchozího právního stavu) je
pro zaměstnavatele velmi důležité.
Postup zaměstnavatele se zdál být jednoduchý a
jasný... Obdržel od svého lékaře závodní preventivní péče (v dnešní
terminologii od poskytovatele pracovnělékařských služeb) lékařský posudek právě
se závěrem, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě
pozbyl způsobilost konat dále dosavadní práci. Pokud jde o příčinu, o ní
nebylo v lékařském posudku ani slovo, teprve za 14 dnů vydal dotčený lékař
odborné stanovisko, v němž uvedl, že onou příčinou je obecné onemocnění
zaměstnance. Zaměstnavatel posléze rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr
dle ustanovení
§ 52 písm. e) zákoníku práce,
přestože byla zaměstnanci mezitím uznána nemoc z povolání.
Zaměstnavatel vycházel z toho, že není-li v
lékařském posudku, kterým je konstatována dlouhodobá ztráta zdravotní
způsobilosti zaměstnance, uvedena příčina této ztráty, jde primárně o posudek
vydaný ve smyslu ustanovení
§ 52 písm. e) zákoníku práce a
příčinou pozbytí zdravotní způsobilosti je automaticky jakékoliv onemocnění,
odlišné od nemoci z povolání, ohrožení touto nemocí nebo pracovního úrazu.
Vztah mezi ustanovením
§ 52 písm. e) zákoníku práce a
§ 52 písm. d) téhož právního
předpisu chápal jako vztah obecného a zvláštního, přičemž to zvláštní
upřesňuje výpovědní důvod pro úzce vymezenou skupinu poškození zdraví
profesního charakteru.
S takovou argumentací ovšem zaměstnavatel u krajského
ani dovolacího soudu neobstál. Podle dovolacího soudu je lékařský posudek
vydaný „zařízením závodní preventivní péče“ nebo rozhodnutí příslušného
správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, způsobilým podkladem k
rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ustanovení
§ 52 písm. d) nebo
§ 52 písm. e) zákoníku práce,
jen jestliže je z nich jednoznačně patrno, co je příčinou nezpůsobilosti
zaměstnance dále konat dosavadní práci [ zda jsou to okolnosti uvedené v
ustanovení
§ 52 písm. d), nebo v ustanovení
§ 52 písm. e) zákoníku práce]. Svůj
postoj odůvodnil hned několika věcmi, jako je třeba určitost závěrů lékařského
posudku nebo nutnost samotné jeho přezkoumatelnosti (neuvedení příčiny
zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance by totiž vedlo k naplnění výpovědního
důvodu horšího pro zaměstnance).
To, co by si měl zaměstnavatel stejně jako
poskytovatel pracovnělékařských služeb z probíraného judikátu odnést, jsou
slova z následující pasáže odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu: Odvolává-li
se zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru na lékařský posudek vydaný
poskytovatelem pracovnělékařských služeb, pak musí být také v lékařském
posudku výslovně uvedeno nebo z něho (alespoň) musí bez pochybností vyplývat,
co bylo příčinou zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance dále konat dosavadní
práci. Nebo jinak, zakládá-li se důvod výpovědi na lékařském posudku
…
