Nález 139/2007 SbNU, sv. 46, K pravomoci prezidenta republiky jmenovat místopředsedu Nejvyššího soudu
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 46, nález č. 139
Pl. ÚS 87/06
K pravomoci prezidenta republiky jmenovat místopředsedu Nejvyššího soudu
Prezident republiky je podle čl. 62 písm. f) Ústavy České republiky státním orgánem příslušným k vydání rozhodnutí o jmenování místopředsedy Nejvyššího soudu; tato jmenovací pravomoc prezidenta republiky se vztahuje nikoliv k okruhu soudců přidělených k jakémukoliv soudu, ale pouze k okruhu soudců přidělených k Nejvyššímu soudu platným rozhodnutím ministra spravedlnosti, vydaným po předchozím souhlasu předsedy Nejvyššího soudu.
Pokud prezident republiky nejmenuje místopředsedu Nejvyššího soudu ze soudců Nejvyššího soudu, je rozhodnutí prezidenta republiky v rozporu s čl. 62 písm. f) Ústavy České republiky, jakož i s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Nález
pléna Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ze dne 12. září 2007 sp. zn. Pl. ÚS 87/06 ve věci návrhu předsedkyně Nejvyššího soudu na zrušení rozhodnutí prezidenta republiky, kterým byl JUDr. Jaroslav Bureš jmenován místopředsedou Nejvyššího soudu.
Výrok
I. Prezident republiky je státním orgánem příslušným k vydání rozhodnutí o jmenování místopředsedy Nejvyššího soudu z řad soudců přidělených k Nejvyššímu soudu platným rozhodnutím ministra spravedlnosti, po předchozím souhlasu předsedy Nejvyššího soudu.
II. Rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 8. 11. 2006, kterým byl JUDr. Jaroslav Bureš jmenován místopředsedou Nejvyššího soudu, se ruší.
Odůvodnění
I.
1. Návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“), doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 11. 2006, se navrhovatelka - předsedkyně Nejvyššího soudu - domáhá zrušení rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 8. 11. 2006, kterým byl JUDr. Jaroslav Bureš jmenován místopředsedou Nejvyššího soudu. Současně navrhla odložení vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta republiky za použití § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) a rozhodnutí o naléhavosti věci dle § 39 tohoto zákona.
2. Navrhovatelka žádá, aby Ústavní soud, jako orgán ochrany ústavnosti, rozhodl podle zásady o přímé aplikovatelnosti Ústavy o návrhu učiněném s odkazem na čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy a za analogického použití § 120 a násl. zákona o Ústavním soudu.
3. Navrhovatelka tvrdí, že rozhodnutím o jmenování JUDr. Jaroslava Bureše dalším místopředsedou Nejvyššího soudu překročil prezident republiky své kompetence, neboť pouhá aplikace čl. 62 písm. f) Ústavy respektování kompetence a ústavnost nezaručuje. Citovaný článek Ústavy stanoví, že prezident republiky jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v § 15 počítá jen s jedním místopředsedou Nejvyššího soudu, a to proto,…
