dnes je 18.8.2022

Input:

Nález 160/2005 SbNU, sv. 38, K povinnosti soudů vypořádat se s právní argumentací účastníka řízení; K odůvodnění soudních rozhodnutí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 160

I. ÚS 403/03

K povinnosti soudů vypořádat se s právní argumentací účastníka řízení
K odůvodnění soudních rozhodnutí

Pokud nejde o situaci, kdy právní řešení bez dalšího vyplývá ze zákonného textu, obecný soud musí v odůvodnění dostatečným způsobem vysvětlit své právní úvahy s případnou citací publikované judikatury nebo názorů právní vědy. Argumentuje-li účastník řízení názory právní vědy nebo judikatury, musí se obecný soud s názory v těchto pramenech uvedenými argumentačně vypořádat, případně i tak, že vysvětlí, proč je nepovažuje pro danou věc za relevantní. Jen tak může být odůvodnění rozhodnutí soudu přesvědčivé a jen tak může legitimizovat rozhodnutí samotné v tom, že správný výklad práva je právě ten výklad, který soud zvolil.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 17. srpna 2005 sp. zn. I. ÚS 403/03 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2002 č. j. 13 Co 494/2001-109 a proti rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne 25. 4. 2001 č. j. 3 C 231/2000-90, jimiž byla zamítnuta žaloba stěžovatele na zaplacení 400000 Kč podaná proti vedlejšímu účastníkovi městu S.

Výrok

I. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2002 č. j. 13 Co 494/2001-109 a rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 25. 4. 2001 č. j. 3 C 231/2000-90 byla porušena základní práva a svobody plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Označené rozsudky se proto zrušují.

Odůvodnění

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů pro jejich rozpor s čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Stěžovatel uvedl, že obě rozhodnutí porušila ustanovení § 132 občanského soudního řádu (dále též jen „OSŘ“) o hodnocení důkazů a § 157 odst. 2 OSŘ. Poukázal na skutečnost, že se soudy obou stupňů vůbec nevypořádaly s jeho námitkami a nepřihlédly ke všem provedeným důkazům. Odvolací soud měl k odvolání stěžovatele rozsudek Okresního soudu v Tachově (dále též jen „okresní soud“) zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Okresní soud by pak měl možnost zabývat se též právním hodnocením věci a přihlédnout k argumentaci stěžovatele. Pokud tak odvolací soud nepostupoval, odňal stěžovateli právo na to, aby se mohl vypořádat s právní argumentací v řádném opravném prostředku. Již tím odvolací soud porušil čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny. Nadto je rozsudek odvolacího soudu nepřesvědčivý a nesrozumitelný. Odůvodnění obsahuje jen citaci ustanovení § 743 občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) a právní závěr, aniž odvolací soud jakkoliv rozvedl, jak k tomuto právnímu závěru dospěl. Stěžovatel doplnil, že pod pojmem přesvědčivost soudního rozhodnutí si představuje takový stav, kdy účastník může sice nadále zaujímat odlišný právní názor, ale příslušný soud svůj právní názor odůvodnil takovým způsobem, že účastník je nucen připustit alespoň oprávněnost takovéhoto právního názoru.

Nahrávám...
Nahrávám...