Nález 68/2006 SbNU, sv.40, K právu obviněného nevypovídat proti sobě samémuK otázce hodnocení důkazů z hlediska jejich použitelnosti v trestním řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 68
III. ÚS 451/04
K právu obviněného nevypovídat proti sobě samému
K otázce hodnocení důkazů z hlediska jejich použitelnosti v trestním řízení
Je-li obsahem (listinného) důkazu výpověď stěžovatele učiněná před orgánem veřejné moci (v daném případě před soudem podle § 260e občanského soudního řádu), jsou orgány činné v trestním řízení povinny zkoumat, zda tato výpověď nebyla učiněna pod hrozbou sankce a zda nemá sebeobviňující povahu; v kladném případě takový (listinný) důkaz nelze v trestním řízení proti stěžovateli použít, neboť by to bylo v rozporu s právem stěžovatele nepřispívat k obvinění proti sobě samému, jež představuje jeden z principů spravedlivého procesu zakotveného v čl. 40 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Pokud stěžovatel uplatní v řízení před obecnými soudy v tomto ohledu námitku, jsou soudy povinny se s ní náležitým způsobem vypořádat v odůvodnění svých rozhodnutí; pokud tak neučiní, zatíží tím své rozhodování prvkem libovůle, což je neslučitelné s právem stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nález
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy - ze dne 23. března 2006 sp. zn. III. ÚS 451/04 ve věci ústavní stížnosti M. V. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 2. 2004 sp. zn. 1 T 159/2003 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 4. 2004 sp. zn. 6 To 150/2004, jimiž byl stěžovatel odsouzen pro trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.
Výrok
Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 2. 2004 sp. zn. 1T 159/2003 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 4. 2004 sp.zn. 6 To 150/2004 se zrušují.
Odůvodnění
Ústavní stížností ze dne 15. července 2004 napadl stěžovatel usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 4. 2004 sp. zn. 6 To 150/2004, jakož i jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 2. 2004 sp. zn. 1 T 159/2003 s tím, že porušují jeho základní práva a svobody vyplývající z čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 39 a čl. 40 odst.2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), jakož i čl. 14 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
Jak Ústavní soud z příslušného soudního spisu, jejž si pro účely posouzení ústavní stížnosti vyžádal, zjistil, napadeným rozsudkem obvodního soudu byl stěžovatel uznán vinným trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 trestního zákona, který spáchal tak, že jako jednatel společnosti M., s. r. o., nejméně v době od 1. 1. 1998 nevedl řádně účetní knihy a zápisy sloužící k přehledu o stavu hospodaření, majetku a ke kontrole, ač k tomu byl dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, povinen. Za to byl stěžovatel odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, přičemž výkon tohoto trestu mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku.…
