dnes je 2.12.2022

Input:

Nález 89/1998 SbNU, sv. 11, K samostatné působnosti obcí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 11, nález č. 89

Pl. ÚS 14/98

K samostatné působnosti obcí

Ustanovení § 14 odst. 1 písm. o) a § 17 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zakládají pravomoc obce přijímat obecně závazné vyhlášky v místních záležitostech veřejného pořádku. Podle § 48 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, lze těmito obecně závaznými vyhláškami obcí stanovit skutkové podstaty přestupků. Rozsah předmětu takovéto právní regulace obcí je však omezen základními právy a svobodami plynoucími z ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy, jakož i na ně navazujícími zákony.

Podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) má každý právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž dle čl. 26 odst. 2 Listiny podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností může stanovit pouze zákon. Čl. 12 odst. 1 Listiny zaručuje nedotknutelnost obydlí, přičemž omezení tohoto práva dle čl. 12 odst. 3 Listiny lze založit pouze zákonem.

V českém právním řádu nebyl vydán zákon, jenž by umožňoval omezení okruhu podnikatelských a pohostinských zařízení oprávněných provozovat veřejné hudební produkce a jenž by reguloval rovněž jejich provozní dobu. Nedotknutelnost obydlí v souvislosti s rušením veřejného pořádku (v posuzované věci zejména nočního klidu), resp. sousedských práv, je limitována formou zákona trestním řádem (§ 83c a § 82), zákonem č. 200/1990 Sb., [zejména § 47 odst. 1 písm. b)] a občanským zákoníkem (§ 127).

Tím, že čl. 26 odst. 2 Listiny deleguje ke stanovení podmínek a omezení podnikatelské činnosti pouze zákonodárce, vylučuje jednak subdelegaci a jednak možnou ingerenci jiných orgánů veřejné moci. Tato skutečnost znemožňuje posuzování ústavnosti napadené vyhlášky principem proporcionality, tj. poměřováním závažnosti ochrany v kolizi stojících základních práv a svobod (v daném případě základních práv plynoucích z čl. 26 a čl. 7 Listiny).

Není tedy ani úkolem ani v pravomoci obce v oblasti její samostatné působnosti upravovat rozsah podnikatelských aktivit, v daném případě místo a dobu konání veřejných hudebních produkcí, stejně jako omezovat nedotknutelnost obydlí, byť v souvislosti s ochranou veřejného pořádku, zejména při dodržování nočního klidu. Opačný postup obce, jak je tomu v posuzovaném případě, jehož výsledkem je napadená vyhláška, pak zakládá její rozpor s čl. 26 odst. 2 a čl. 12 odst. 3 Listiny.

Nález

pléna Ústavního soudu ze dne 25. srpna 1998 sp. zn. Pl. ÚS 14/98 ve věci návrhu přednosty Okresního úřadu v Šumperku na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Vikýřovice č. 9/96 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku přijaté dne 22. ledna 1996 (nález byl vyhlášen pod č. 216/1998 Sb.).

I. Výrok

Obecně závazná vyhláška obce Vikýřovice č. 9/96 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku přijatá dne 22. ledna 1996 se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

II. Odůvodnění

1. Dne 21. dubna 1998 obdržel Ústavní soud návrh přednosty Okresního úřadu v Šumperku na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Vikýřovice č. 9/96 k zabezpečení

Nahrávám...
Nahrávám...