dnes je 5.5.2024

Input:

Oznámení o pozdějším termínu výplaty mzdy a omluva zaměstnancům

22.10.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

6.10
Oznámení o pozdějším termínu výplaty mzdy a omluva zaměstnancům

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Oznámení o pozdějším termínu výplaty mzdy a omluva zaměstnancům

Zaměstnavatel.......................................................... (název a sídlo, IČ)

zastoupený ......................................... (jméno a příjmení, pracovní zařazení)

Zaměstnavatel všem zaměstnancům oznamuje, že nemůže vyplatit mzdu za měsíc ....... v pravidelném výplatním termínu ....... Důvodem je výpadek účetního softwaru (nebo jiná příčina......), mzdy tak nelze do pravidelného výplatního termínu zúčtovat. Náhradní řešení je časově náročné, proto nelze podklady pro mzdy zpracovat a výpočet mzdy provést tak, aby mzdy byly vyplaceny v pravidelném zářijovém výplatním termínu. K výplatě mzdy za měsíc srpen dojde ihned po odstranění příčiny nejpozději do konce měsíce ..........................

Zaměstnancům, kterým je mzda vyplácena v hotovosti na pracovišti v pokladně zaměstnavatele bude přesný termín oznámen. Zaměstnancům, kterým je mzda poukazována na jimi sdělený platební účet, mzdu obdrží po jejím zpracování poukázáním na tento účet, nejpozději do shora uvedeného data.

Zaměstnavatel se zaměstnancům omlouvá za vzniklé problémy spojené s pozdní výplatou mzdy. Zaměstnancům budou při výplatě mzdy poskytnuty úroky z prodlení za dny, v nichž je zaměstnavatel s výplatou mzdy v prodlení.

Vedoucí zaměstnanci jsou povinni s tímto oznámením seznámit podřízené zaměstnance nejpozději do zítřejšího dne................

Oznámení je uloženo k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupné na intranetu zaměstnavatele v sekci rozhodnutí zaměstnavatele.

V ..................... dne ...................

 

 

 

.........................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 56 odst. 1 písm. b) ZP

  • § 109 ZP

  • § 141 ZP

  • § 142 ZP

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění

  • § 13 ZIP

  • § 26 ZIP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

  • § 1970 NOZ

Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky

Komentář:

Za výkon práce podle toho, u jakého zaměstnavatele práci koná, přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Peněžité plnění za výkon práce patří mezi základní práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, protože získání peněz je primárním důvodem sjednání pracovněprávního vztahu. Pokud zaměstnanec mzdu či plat za výkon práce neobdrží anebo je obdrží později, než je stanoveno, považují toto porušení povinností ze strany zaměstnavatele za závažné. Jestliže zaměstnavatel svou povinnosti poskytnout mzdu či plat včas a ve stanovený výplatní termín nemůže splnit, měl by tuto skutečnost zaměstnancům dopředu oznámit a snažit se pomoci zaměstnancům řešit problémy, do nichž se někteří z nich mohou nevyplacením mzdy ve stanoveném výplatním termínu dostat, protože zaměstnanci ze mzdy hradí zase své závazky, které také mají dobu splatnosti. Je to možné také výjimečným poskytnutím zálohy na mzdy. Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, by měl situaci řešit ve spolupráci s touto odborovou organizací.

Ve vzoru je uvedena situace, která je výjimečná a je odstranitelná. Neznamená nedostatek finančních prostředků na mzdy, ale pouze nemožnost poskytnout je včas ve výplatní termínu. Pokud však zaměstnavatel nebude mít finanční prostředky na mzdy (u platu tato situace nepřichází v úvahu) z jiných důvodů, např. pro primární nebo druhotnou platební neschopnost anebo nedostatek zakázek, je nutné řešit tuto situaci jinými prostředky (jiným rozvržením pracovní doby, částečnou nezaměstnaností podle § 209 ZP, organizačními změnami, případně i skončením pracovních poměrů, či insolvenčním řízení).

Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Poslední den, kdy může zaměstnavatel zaměstnancům mzdu nebo plat poskytovat, je poslední den následujícího kalendářního měsíce. Delší než měsíční dobu splatnosti nelze stanovit, ale ani sjednat se zaměstnancem nebo dohodnout s odborovou organizací v kolektivní smlouvě. Naopak kratší než měsíční období splatnosti, např. denní nebo týdenní, je možné sjednat, stanovit nebo určit, ale pouze u těch zaměstnavatelů, kteří poskytují za výkon práce mzdu (jejich okruh je uveden v § 109 odst. 3

Nahrávám...
Nahrávám...