dnes je 27.4.2024

Input:

Stabilní pyramida nebo šikmá věž v Pise? Prověření odolnosti vůči zátěži při výběrovém řízení

20.10.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2014.22.5
Stabilní pyramida nebo šikmá věž v Pise? Prověření odolnosti vůči zátěži při výběrovém řízení

Mgr. Adéla Barešová

Velmi žádanou devízou u uchazečů o obchodní pozice – a nejen u nich - je odolnost vůči zátěži. Dává nám alespoň malou záruku, že se náš pečlivě vybraný kandidát se všemi svými kompetencemi bude chovat konzistentně i při prvním náporu stresu. A co je vlastně v pracovním kontextu nejčastěji jako stres pociťováno? Každý z Vás si na tuto otázku umí jistě odpovědět na základě vlastních životních zkušeností – typicky jde o nestandardní situace, kdy musíme něco provádět rychleji, nově, neočekávaně a s vážnějšími následky než obvykle; situace, ve kterých nefungují naše obvyklé vzorce jednání. Pojďme se tedy vydat na průzkum otázkami, které nám pomohou orientačně určit, zda se před námi nachází jedinec se stabilitou architektonických skvostů v Gíze nebo v Pise.

Odolnost vůči zátěži a vnitřní stabilita se projevuje vyrovnaným chováním bez výraznějších výkyvů, jak na úrovni emoční, tak i výkonnostní. Jedinci s vysokou odolností vůči zátěži si obvykle zachovávají i ve stresových situacích chladnou hlavu, jsou schopni se na problém podívat z odstupu a nesklouzávají do zbytečných emocionálních reakcí. V kolektivu jsou obvykle hodnoceni jako spolehliví a předvídatelní a ostatní mají tendenci se na ně v zátěžových situacích zvýšeně vázat. Pro druhé mohou svým stabilním chováním představovat opěrný bod. Obvykle mají posunuté i samotné vnímání, co za stres ve svém životě považují, což je přesně téma, kam může směřovat několik otázek při kompetenčním interview.

Zajímavým a zároveň i klíčovým je zjištění, co a v jaké intenzitě vlastně daný kandidát za zátěž považuje. K tomu nám pomůže základní otázka směřující na jedincovy minulé zážitky: "Můžete uvést příklad situace, kterou jste v poslední době vnímal ve své práci jako výrazně zátěžovou?"

V této sféře je vhodné zapátrat a pokusit se získat příklady z různých oblastí, minimálně z oblasti mezilidské a výkonnostní, například těmito otázkami:

  • - V jakém momentu jste si uvědomil, že jde o něco neobvyklého a podle jakých signálů?"
  • - "Jak na Vás zátěž může poznat Vaše okolí?"
  • - "Jaké strategie jste využil ke zvládnutí zátěžové situace?"
  • - "Co se Vám nejvíce osvědčilo?"
  • - "Co se Vám obvykle osvědčuje?"
  • - "Co pro Vás bylo při zvládání situace nejtěžší?"
  • - "Udělal byste s odstupem času něco jinak?"
  • - "Co podobné zátěžové situace s sebou přinášejí pozitivního?"

Tyto otázky obvykle přirozeně sledují logiku rozhovoru a poskytnou nám hned několik důležitých informací, a to:

  • - vůči kterým stresorům je náš kandidát zvýšeně citlivý, což alespoň orientačně můžeme porovnat s faktickými pracovními podmínkami v oblasti, do které směřuje;
  • - jaké strategie jsou u něj pro vyrovnávání se stresem charakteristické a nakolik jsou v dané situaci adekvátní;
  • - jaké jsou typické postupy, které při setkání se zátěží jedinec používá, a k jakým neadaptivním způsobům jednání inklinuje. Pokud svůj pohled velmi zjednodušíme, můžeme čekat stejně jako u zvířat tři základní typy reakcí na stres, a to útok, útěk nebo zamrznutí. Máme je ve svém repertoáru zděděné po předcích a jsou situace, kdy každá z nich může být efektivní, záleží spíše na tom, s jakou intenzitou je používáme. Obecně se jako vhodnější ukazují ty strategie, při kterých je jedinec aktivní a je ochoten převzít za své rozhodnutí zodpovědnost, i když bývá zejména v zátěžových situacích spojena s rizikem chyby a selhání.
  • - jaká je hladina zátěže, která je již vnímána jako stresová;
  • - jaká je úroveň sebereflexe, která umožňuje jedinci připustit, že s některými situacemi má problém, a která je nezbytnou podmínkou pro možnost jejich kompenzace;
  • - zda je kandidát ochotný učit se na základě předchozích zkušeností a vytvářet preventivní opatření.

Pokud je zřejmé, že obsazovaná pozice je dlouhodobě zátěžová, musíme hledat spíše kandidáta typu vytrvalostního běžce než sprintera, který se z krátkodobého hlediska může osvědčit, ale hrozí mu v zátěžovém prostředí syndrom vyhoření. Proto je vhodné pátrat i po indiciích preventivní práce se stresem, např. otázkou: "Jaké techniky z oblasti stres managementu nebo při překonávání stresu používáte?"

Zde

Nahrávám...
Nahrávám...