VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE K
JAZYKOVÉMU
VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
Zaměstnavatel ........................... (uvést přesné jméno, označení,
sídlo, DIČ)
Zastoupený .............................
Podle § 305, 230 a 231 zákona č. 262/2006, zákoníku práce, vydávám tento
vnitřní předpis
k jazykovému vzdělávání zaměstnanců.
Alt. 1
- Zaměstnanci (uvést pracovní zařazení např.
pracovníci obchodního oddělení, kteří jednají se zahraničními klienty) se
mohou účastnit jazykových kurzů pořádaných zaměstnavatelem.
- Podmínkou
účasti na kurzu je minimálně ...... měsíců v pracovním poměru před zahájením
vzdělávání (obvykle bývá stanoveno 12 měsíců).
- Jazykové vzdělávání bude probíhat v pracovní době
(případně částečně v pracovní dobu a částečně po pracovní době).
- Kurz
bude probíhat v prostorách zaměstnavatele................... (např. v zasedací
místnosti).
- Jazykové
kurzy budou zaměstnancům zajištěny zdarma. Pokud však zaměstnanec bez závažného
důvodu (uvést co se rozumí závažným důvodem - např. nemoc) přestane kurz
v jeho průběhu navštěvovat, uhradí zaměstnanec zaměstnavateli celou jeho částku
(případně jeho část např. polovinu).
Alt. 2
- Zaměstnavatel
bude poskytovat zaměstnancům ve technických funkcích (uvést např.
konstruktéry, technology apod.) odborné jazykové konzultace se zaměřením na (uvést např. cizojazyčnou výkresovou dokumentaci, cizojazyčné odborné návody
na obsluhu strojů apod.).
- Odborné jazykové konzultace budou zajištěny
zdarma a budou probíhat v pracovní době v prostorách firmy.
Alt. 3
- Zaměstnancům
zařazeným do funkce (uvést pracovní zařazení např. manažerská funkce),
kteří se budou chtít účastnit jazykového studia, zaměstnavatel část nákladů
uhradí.
- V případě, že poplatek za vzdělávání přesáhne
.............. (uvést částku např. 40.000 Kč) ročně, hradí zaměstnavatel
maximálně 50 % této částky (případně může být stanoven jiný podíl např. 70
%). Zbývající část z hodnoty jazykového studia hradí zaměstnanec.
- Úhrady zaměstnavatele budou poukazovaný přímo
vzdělávacímu zařízení (např. jazykové škole).
Alt. 4
- Zaměstnavatel
poskytne zaměstnancům, kteří při výkonu práce nezbytně potřebují znalost cizích
jazyků, finanční příspěvek ve výši........ ročně k prohlubování jejich
znalostí. Částka odpovídající finančnímu příspěvku bude jednotlivým zaměstnancům připočtena
ke zdanitelným příjmům ze závislé činnosti.
- Zaměstnanci si mohou vybrat vzdělávací zařízení
individuálně podle svých potřeb.
- Skutečnost, že finanční příspěvek byl vynaložen
na prohlubování znalosti cizích jazyků, zaměstnanec prokáže dokladem vystaveným
příslušným vzdělávacím zařízením.
Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ............ (nejméně
jednoho roku).
Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ...........
.........................................
razítko a podpis oprávněného
zástupce zaměstnavatele
Komentář:
I.
Vzdělávání podle zákoníku práce
Zákon
č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též ZP) ukládá
zaměstnavatelům povinnost pečovat o odborný rozvoj svých zaměstnanců. Péčí o
odborný rozvoj zaměstnanců se podle zákoníku práce rozumí:
- zaškolení a zaučení podle ust. § 228 ZP,
- odborná praxe podle ust. § 229 ZP,
- prohlubování kvalifikace podle ust. § 230 ZP,
- zvyšování kvalifikace podle ust. § 231 ZP,
- rekvalifikace podle § 108 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Rozlišení prohlubování a zvyšování kvalifikace
- Prohlubováním kvalifikace se rozumí její
průběžné doplňování, udržování a obnova, kdy se nemění její podstata.
Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci tento druh vzdělávání nařídit, protože
zaměstnanec je povinen si svoji kvalifikaci potřebnou k výkonu sjednaného druhu
práce průběžně prohlubovat. Doba, po kterou si zaměstnanec svoji kvalifikaci
prohlubuje, je považována za výkon práce a zaměstnanci náleží plat nebo
mzda a ostatní související náhrady. Za prohlubování kvalifikace je možné považovat
např. účast zaměstnanců na nejrůznějších školeních, seminářích, odborných kurzech
apod.
- Při zvyšování kvalifikace dochází k dosažení vyššího stupně vzdělání. Tuto formu vzdělávání není možné
zaměstnanci nařídit a pokud zasahuje do pracovní doby, je na straně zaměstnance
považována za překážku v práci. Zvyšování kvalifikace nelze nikdy považovat
za výkon práce. Zvyšováním kvalifikace se rozumí např. situace, kdy zaměstnanec
se základním vzděláním studuje střední školu nebo středoškolák studuje vysokou školu.
II. Daňové
posouzení vzdělávání na straně zaměstnance
- V souladu s ust. § 6 odst. 9 písm. a) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti
osvobozeno plnění
ve formě vzdělávání související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Není přitom
rozhodující, zda se jedná o prohlubování kvalifikace (výkon práce) nebo o zvyšování
kvalifikace (překážku na straně zaměstnance).
- Při využití ust. § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je osvobozeno od daně z příjmů ze
závislé činnosti je také vzdělávání zaměstnanců, které sice nesouvisí s předmětem
činnosti zaměstnavatele, ale je financováno z vymezených prostředků, tj. např.
ze sociálního fondu nebo z nedaňových nákladů.
V obou případech je osvobození od daně z příjmů
ze závislé činnosti podmíněno tím, že vzdělávání je zaměstnanci poskytováno v
nepeněžní formě. Nepeněžním plněním se rozumí postup, kdy zaměstnavatel
neposkytuje finanční příspěvek na vzdělávání zaměstnanci, ale příslušné náklady
hradí přímo škole, organizátorovi školení a kurzů nebo sám zaměstnavatel vzdělávací
zařízení provozuje. V případě poskytnutí finančního příspěvku bude příslušná částka
u zaměstnance podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti a odvodům zákonného
pojistného.
Osvobození od daně z příjmů se nevztahuje
na příjmy plynoucí zaměstnancům v souvislosti se vzděláváním jako je mzda, plat
nebo náhrada za ušlý příjem.
Příklad č. 1 - nepeněžní plnění
Zaměstnanec ve svém volném čase studoval
vysokou školu. Zaměření studia nesouviselo s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci na studia ze sociálního fondu. Úhrada byla
zaměstnavatelem směrována přímo vysoké škole. Z hlediska zaměstnance se jedná o
příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti.
Příklad č. 2 - peněžní plnění
Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci
v dubnu 2014 finanční příspěvek na vzdělávání ve výši 3 000 Kč. Z hlediska
zaměstnance se jednalo o příjem podléhající dani z příjmům ze závislé činnosti.
Nebylo přitom rozhodující, zda se jednalo nebo nejednalo o vzdělávání související
s předmětem činnosti zaměstnavatele.
III. Daňové posouzení vzdělávání
na straně zaměstnavatele
Zákonem o daních z příjmů je vzdělávání
zaměstnanců z hlediska daňově účinných nákladů zaměstnavatele upraveno v § 24 odst. 2 písm.
j) bod. 3. Podle tohoto ustanovení je pro možnost daňového uplatnění rozhodující, zda vzdělávání souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Posouzení zda byla splněna
tato podmínka někdy způsobuje problémy. Zejména se jedná o případy, kdy zaměstnanec
vykonává funkci, ze které nelze přímo odvozovat souvislost s předmětem činnosti
zaměstnavatele. V této souvislosti lze doporučit rozumný výklad a mimo
posuzování zaměření vzdělávání ve vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele
je potřebné zohlednit také funkci (náplň práce) zaměstnance.
Daňově neuznatelné je podle ust. § 25 odst. 1 písm.
h) bodu 2 ZDP zejména nepeněžní plnění vynaložené na vzdělávání zaměstnanců nesouvisející
s…