dnes je 3.3.2026

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při odškodňování pracovních úrazů

1.1.2026, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 18 minut

2.14.1
Vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při odškodňování pracovních úrazů

JUDr. Věra Bognárová

Vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při odškodňování pracovních úrazů

Zaměstnavatel ............................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)

zastoupený ............

V zájmu včasného a řádného uspokojování nároků zaměstnanců na náhradu škody vzniklou pracovním úrazem vydávám tento

vnitřní předpis o postupu při odškodňování pracovních úrazů.

1. Dojde-li k pracovnímu úrazu, oznámí poškozený zaměstnanec (je-li toho schopen) a zaměstnanec, který byl svědkem pracovního úrazu, nebo zaměstnanec, který se o pracovním úrazu dověděl, tuto skutečnost bezprostředně nadřízenému zaměstnanci poškozeného zaměstnance. Bezprostředně nadřízený zaměstnanec se přesvědčí, zda bylo poškozenému zaměstnanci poskytnuto lékařské ošetření, a pokud se tak nestalo, neprodleně je zajistí.

2. Pracovní úraz pověřený zaměstnanec zapíše do knihy úrazů (zpravidla bezprostředně nadřízený zaměstnanec nebo referent bezpečnosti práce). Kniha úrazů se vede v elektronické (nebo listinné) podobě a vede se v ní evidence o všech úrazech.

3. Byla-li pracovním úrazem poškozenému zaměstnanci způsobena dočasná pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny, vyhotoví pověřený zaměstnanec záznam o pracovním úrazu a předá jej poškozenému zaměstnanci.

4. Pověřený zaměstnanec vyšetří (objasní) příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance (pokud to jeho zdravotní stav dovoluje) a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a výsledky šetření předá příslušnému vedoucímu zaměstnanci k přijetí opatření proti opakování pracovního úrazu, vedoucímu zaměstnanci oprávněnému rozhodovat o výši náhrady škody způsobené zaměstnanci, a je-li u zaměstnavatele zřízena škodní komise (poradní orgán), též škodní komisi.

5. Vedoucí zaměstnanec oprávněný rozhodovat o výši náhrady škody způsobené zaměstnanci rozhodne (zpravidla na základě stanoviska škodní komise a odborných útvarů) o rozsahu a způsobu náhrady škody a projedná tyto skutečnosti s poškozeným zaměstnancem a odborovou organizací.

6. Vznikla-li zaměstnanci následkem pracovního úrazu škoda, kterou je zaměstnavatel povinen podle zákoníku práce uhradit, pověřený zaměstnanec bezodkladně oznámí příslušné organizační jednotce pojišťovny, u které je zaměstnavatel pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání pojištěn, že nastala škodní událost, vyjádří se k požadované náhradě a k její výši, případně zmocní pojišťovnu, aby za něho v této věci jednala. Pojišťovně poskytuje další potřebnou součinnost.

7. Při rozhodování o tom, zda vznikla povinnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem, musí zaměstnavatel posoudit zejména tyto skutečnosti:

• zda jsou dány předpoklady vzniku povinnosti k úhradě,

• zda nejsou dány důvody, pro které se zaměstnavatel může zcela nebo zčásti zprostit své povinnosti k náhradě škody;

• výši náhrady škody – jednotlivé druhy náhrad, které přísluší poškozenému zaměstnanci nebo pozůstalým;

• zda nedošlo k promlčení některého nároku;

• zda nedošlo ke změně poměrů na straně poškozeného zaměstnance (v případě, že je náhrada již poskytována).

• zda jde o úraz pracovní, tj. úraz, který vznikl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním;

• zda zaměstnanci vznikla škoda (majetková újma);

• zda vznik škody je v přímé příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem.

8. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem .................

..................................................

razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Zabezpečení zaměstnance pro případ újmy na zdraví při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání upravuje § 269 až § 275 ZP. Do doby nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se podle § 365 ZP zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu řídí § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatel je podle § 269 odst. 1 ZP povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpokladem vzniku povinnosti nahradit škodu jsou:

pracovní úraz;

škoda (majetková nebo nemajetková újma);

příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vzniklou škodou.

Pracovním úrazem je podle § 271k ZP poškození zdraví zaměstnance nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem však není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Plněním pracovních úkolů je především výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě i činnost konaná zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem (§ 273 ZP).

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je také školení zaměstnanců zaměstnavatele organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti (§ 274 ZP).

Jak postupovat, když dojde o pracovnímu úrazu, upravuje § 105 ZP, ve kterém jsou uvedeny základní povinnosti zaměstnavatele. Další, především evidenční povinnosti a hlášení pracovních úrazů jsou od 1. 1. 2026 upraveny nařízení vlády č. 322/2025 Sb., které zrušilo původní úpravu obsaženou v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

Dojde-li k pracovnímu úrazu, je zaměstnavatel povinen objasnit příčiny a okolnosti tohoto úrazu, a to za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále je povinen bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. Zaměstnavatel je také povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, při kterých došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je zaměstnavatel povinen předat poškozenému zaměstnanci a v případě smrtelného úrazu jeho rodinným příslušníkům. Kromě toho je zaměstnavatel povinen vést knihu úrazů, do které se zapisují povinně všechny úrazy, i nepracovní. V knize úrazů se také vede evidence o všech pracovních úrazech, tedy i těch, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost, nebo v důsledku kterých pracovní neschopnost poškozeného zaměstnance trvala méně než tři kalendářní dny. Od 1. 1. 2026 jsou povinně evidované údaje v knize úrazů stanoveny v § 3 nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech, Kniha úrazů se vede v elektronické nebo listinné podobě. O způsobu vedení evidence rozhodne zaměstnavatel. Evidence musí obsahovat tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,

  1. b) datum a čas úrazu,
  2. místo, kde k úrazu došlo,
  3. činnost, při níž k úrazu došlo,
  4. celkový počet zraněných osob,
  5. druh zranění a zraněnou část těla podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, je-li tato informace zaměstnavateli známa,
  6. popis úrazového děje,
  7. druh úrazu podle § 2 nařízení č. 322/2025 Sb.,
  8. zdroje úrazu,
  9. příčiny úrazu,
  10. jména svědků úrazu a
  11. jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Dále je zaměstnavatel povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím a přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. Způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz, stanoví od 1. 1. 2026 nařízení vlády č. 322/2025 Sb. Zásadní novinkou je, že se hlášení provádí elektronicky. Ohlášení pracovního úrazu a zaslání záznamu o pracovním úrazu příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu zaměstnavatel provede elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce vedeného podle zákona o inspekci práce, a to s náležitostmi podle příloh č. 2 a 3 k tomuto nařízení a ve formátu a struktuře zveřejněné tímto úřadem.

Zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance ohlásí závažný nebo smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce:

  1. oblastnímu inspektorátu práce podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo, pokud se podle jiného právního předpisu na něj, zaměstnance, fyzickou nebo právnickou osobu anebo na jejich činnost vztahuje působnost orgánů inspekce práce, nebo
  2. obvodnímu báňskému úřadu podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo, podléhá-li jeho činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy podle jiného právního předpisu.

Bližší podrobnosti evidence a hlášení jsou uvedeny ve shora uvedeném nařízení vlády.

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, za bolest a ztížení společenského uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a za věcnou škodu. Manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči přísluší jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. Náhrada se neposkytuje přímo zaměstnanci, ale osobám uvedeným v § 271f ZP, bude-li prokázáno zvlášť závažné ublížení na zdraví. Způsob a rozsah náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a zaměstnancem (§ 271r ZP).

Náhrada za ztrátu na výdělku se poskytuje jednak po dobu pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP a plnou výší nemocenského), jednak po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu – tj. z důvodu pracovního úrazu). Náhradu za ztrátu na výdělku zaměstnavatel poškozenému zaměstnanci vyplácí pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.

Náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnavatel na základě bodového ohodnocení lékaře jednorázově. Právo na tuto náhradu smrtí zaměstnance nezaniká, neboť podle § 328 ZP peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají a žádná výjimka zde není uvedena.

Náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhradu věcné škody zaměstnavatel poskytuje poškozenému zaměstnanci nebo tomu, kdo náklady na léčení vynaložil na základě předložení dokladů o výši těchto nákladů a škod (§ 271d a § 271e ZP).

Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru S účinností od 1. 6.2025 je namísto původně poskytovaného odstupného v § 271ca ZP upraven nový druh jednorázové náhrady nemajetkové újmy při pracovním úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí. Tato náhrada je odškodněním za to, že v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost konat dosavadní práci, a že proto došlo k rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou. Jedná se o náhradu škody, hradí se proto ze zákonného pojištění zaměstnavatele za pracovní úrazy jako ostatní náhrady. Náhrada přísluší zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. d) ZP z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku

Nahrávám...
Nahrávám...